Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Akademický malíř Gustav Krum čestným občanem města Jihlavy

Bylo to před několika dny, krátce po otevírací době, když přišel do jihlavského archivu a nesl s sebou objemnou složku naplněnou kresbami. Ke starým obrázkům se tak připojily zcela nové, vonící černou tuší a temperovými barvami. Dodejme jen, že Státní okresní archiv v Jihlavě má ve svých fondech uschovánu většinu kreseb akademického malíře Gustava Kruma, které doprovázely postupně všechny knihy o minulosti Jihlavy vydávané nám všem známým jihlavským historikem a bývalým ředitelem zdejšího archivu PhDr. Františkem Hoffmannem.

Kresba G. Kruma zachycuje historické události v Jihlavě v roce 1647...
Ten den nebylo mnoho času na povídání, akademický malíř Gustav Krum s manželkou byli pozváni na slavnostní jednání na radnici, a tak alespoň několik málo letmých vzpomínek, které si autor článku zapsal do paměti.
Malířův tatínek byl zaměstnán v jihlavském pivovaru. O jeho zálibách a umu svědčí nejlépe dosud dochovaná vstupní pseudobarokní mříž na kapli sv. Antonína nad Rounkem. Při renovaci před několika lety zde byl na krásně a důmyslně vypracovaném robusním zámku objeven mosazný štítek s nápisem UTAV KRUMM, RASCHINIST, 17.6.1908. Životní dráha a malířské začátky jeho syna, rovněž Gustava, nebyly lehké. Ten svoji pozornost věnoval zámku na Plandrech, kde spolu s přítelem Bulantem malovali tehdy romantickou zámeckou budovu s parkem a mohutnou zářící oranžerií. Tehdy také obdržel od majitele barona Wiedersperga svůj úplně první honorář. Dnes se o tomto obrazu nic neví, slehla se po něm zem, stejně jako po zámku. Pak se hovor zatočil kolem jména Krum. Byl vzpomenut jmenovec, humanista a kněz Marek Krum, kazatel v české kapli sv. Václava v Jihlavě v roce 1570 a později farář v Rančířově. Nebyly opomenuty ani rybníky v okolí, z nichž KRUMTEUCH se dosud nachází u Bílého Kamene, KRUMENTEICH u Rančířova a další KRIMTEICH či KRUMMTEICH byl kdysi malířovým objektem a najdeme ho u Pávova. V dávné minulosti bylo spojováno slovo KRUMM s hornickou činností, byla to součástka důlního zařízení, a snad právě proto se vyskytuje tak často v místech starých důlních děl. Tak tedy, KRUMM v jiném významu než jako křivý, snad.
Návštěva skončila, malířovy obrázky zůstaly rozloženy po stolech. Naše putování minulostí Jihlavy můžeme začít spolu s neznámým jezdcem, který hledá místo k přenocování v cizí zalesněné krajině. Pojednou se na pasece objevuje hrnčířská pec a docela malý domek. Jsme u zrodu královského města Jihlavy. Ještě pár okamžiků a ve střepech nádob se objeví stříbro, aby potom, v krátkém čase, objevily se zde stovky horníků. Kresba k pověsti o založení města. Básník píše...

Vzkvétej, ozdobo všech ctností,
světlo, jase počestnosti,
slavné město Jihlavo!

A malíř usedá a pokládá čáru k čárce. Kreslí. Maluje. Naplňuje naše pohledy minulosti. Spolu s ním vítáme na náměstí vzácné královské hosty, spolu s nimi bráníme v roce 1402 hradby města před vpádem nepřátel. Je to on, malíř, který nás provází ruinami Jihlavy po ukončení okupace města švédskou posádkou v roce 1647. Jemu vděčíme za procházku ulicemi, bránami a náměstím všech věků. Slyšíme hlasy a dusot koňských kopyt, to když vojska táhnou městem na místa tragických bitev. Můžeme stát či sedět v místnosti, kde voní hořící louče a je slyšet jen tiché škrábání kronikářova brka po papíře...
Listy a obrazy z minulosti Jihlavy, staré i to nejnovější vydání, Nové listy a obrazy z minulosti Jihlavy nebo útlá knížečka Lidové pověsti z Jihlavy a okolí, to vše doprovázejí ilustrace Gustava Kruma. A to nemluvím o těch, které jsou věnovány dětem a mládeži v seriálech časopisů a v dalších publikacích. Dominuje však přízeň věnovaná městu, věnovaná Jihlavě. Rod Krumů tady dozajista žil a pracoval po více jak dvě století. Malíř Gustav Krum se zde narodil 23. května 1924. Jeho otec, jako bylo řečeno dříve, byl strojníkem ve zdejším pivovaře, dědeček byl strojním zámečníkem a váženým jihlavským měšťanem a majitelem vlastního domu, jak to dokumentuje matrika příslušníků města. Je dobře, že tentokrát padlo jablko daleko od stromu a zakutálelo se mezi obrázky...
Mám radost, když vidím na jedné malé ilustraci kapličku mezi stromy a zcela jasně poznávám onu nad Rounkem, kde se navždy zapsal rod Krumů "ohněm a kovem". Vážím si novoročenky, kterou jsem před pár lety obdržel a kde mi malíř Krum věnoval letmý pohled na část dnes zbouraného zámku v Plandrech. Bylo to tehdy takové malé pofoukání na bolístku. Tam na těch místech jsem i já zanechal kousek svého života. A jak už to v životě bývá, něco se dařilo a něco ne. To krásné ale zůstává! Díky básníkům a díky malířům!
Za celoživotní uměleckou tvorbu věnovanou rodnému městu převzal dne 29. června tohoto roku akademický malíř Gustav Krum na jihlavské radnici titul "čestný občan města Jihlavy". Vážený Mistře, blahopřejeme!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)