Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.9.: Z policejního deníku: zloděj ukradl elektrokoloběžku; opilý řidič elektrokoloběžky boural

6.9.: Václav Pazourek vlastní 1 155 exemplářů Guinnessovy knihy rekordů

6.9.: V jihlavské zoologické zahradě se narodila mláďata alpaky

6.9.: Odlehčovací služba Adapta oslavila 10 let novým rekordem na hradě Roštejn

6.9.: O značku Vysočina – regionální produkt usilují tři noví výrobci

6.9.: Jednadvacetiletý muž připravil seniory na Žďársku o sto tisíc korun

6.9.: Den otevřených dveří a prevence v třebíčské nemocnici kromě jiného poradí, jak předcházet nemocem

6.9.: Advokát z Vysočiny zpronevěřil jemu svěřené peníze; kriminalisté ukončili vyšetřování rozsáhlého případu zpronevěry a podvodu

5.9.: Čtrnáctiletou Michaelu viděli z Jihlavy její blízcí viděli naposledy v pátek, policie žádá o pomoc veřejnost

5.9.: Z policejního deníku: vandal poškodil sdílené jízdní kolo

5.9.: Výstava obrazů Eva Macholánová - ani jedno zvíře v galerii Tympanon v Třebíči

5.9.: Rodinný běh Jihlavou letos pomůže Tinušce trpící Leberovou slepotou

5.9.: Mládě sovice sněžní v táborské zoo roste jako z vody

4.9.: Zámecká slavnost v Novém Městě na Moravě přivítá dámy i pány v kloboucích

4.9.: Záchranáři na Vysočině absolvovali během letních prázdnin rekordní počet výjezdů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Byl jednou jeden dům

Kdo z návštěvníků Jihlavy by neznal nárožní dům číslo 2 ve Znojemské ulici. Krásné renesanční malby s figirálními motivy na fasádě však trpí vlivem počasí a narůstající frekvence. Barvy blednou a blíží se čas, kdy opět nastoupí na lešení restaurátoři, aby této jihlavské perličce navrátily původní krásu.

Kdy vlastně došlo k oné osudné přestavbě, při níž byly zničeny části renesančních maleb z počátku druhé poloviny 16. století včetně porušení původní renesanční podoby tohoto sladovnického domu. Podíváme-li se do stavebních spisů Státního okresního archivu v Jihlavě, vidíme, že majitelem domu byla od počátku 19. století rodina Schwarzova, naposledy pak Vinzenz. Ten v roce 1828 prodal dům doktorovi Jakobu Sitkovi, který v tomtéž roce požádal jihlavského stavitele Mathiase Plotta o rozsáhlou přestavbu. Ta se týkala nejen interiérů, ale celého objektu, který byl zvýšen a klasicistně upraven. Veliký barevný plán provedený na ručním papíru se dodnes dochoval a čtenáři se mohou na jeho část nyní podívat.
A úplně na závěr. Ten dům byl snad předurčený pro doktory. V roce 1828 zde pobýval již zmíněný doktor Jakob Sitka, v roce 1905 lékař - dentista Alber Pokorný, v roce 1924 doktor Ludvík Wermuth a po válce zde pamatuji ordinaci laskavého pana doktora Peňáze.
Buď jak buď, dům to byl a je stále stejně krásný...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)