Kaple Bolestné Panny Marie v Jihlavě opravena
Má půdorys osmiúhelníka a byla postavena v roce 1702. V důsledku restaurátorských prací byla po dva roky uzavřena, aby dne 5. prosince roku 2000 byla opět slavnostně předána svému účelu. Pod vedením restaurátorky Kateřiny Knorové zde zkušené ruce odborníků znovu oživily zářivé malby Václava Jindřicha Noseckého a Michala Václava Halbaxe, které byly při posledních opravách necitlivě přemalovány, a současně opravily bohatou štukovou výzdobu na stěnách i v kopuli. Autorem této mimořádně významné štukatérské práce byl Giocomo Antonio Corbellini.
Lešení se pomalu skládá k zemi. Celá nádhera kaple znovu procitá. Vstupujeme do středu kaple z hlavní chrámové lodě a procházíme další pozoruhodností. Bohatě kovanou kovovou mříží se znakem strahovského kláštera a s drobnými malbami na plechu, které znázorňují Pietu, sv. Jakuba Většího a sv. Norberta. Podle některých průvodců jde o jeden z největších a nejkrásnějších kovářských výtvorů na Moravě. Po stranách jsou umístěny dvě sochy klečících havířů z poloviny 18. století, kdy se v této kapli ještě konaly slavné mše, kterých se zúčastňovali poslední jihlavští havíři s rozžatými kahany. K nejpůsobivějším momentům patří pohled na oltář, v jehož středu se ve skleněné skříni nachází gotická Pieta z doby kolem roku 1350. Údajně sem byla přenesena z minoritského kostela. K té se v minulosti upíraly zraky celé řady věřících a poutníků, aby si vyprosili odpuštění či uzdravení. Celý prostor nás naplňuje pokorou a klidem. Ze všech stran na nás hledí mlčenlivé obrazy a sochy svatých. Vše je v dokonalém souladu, v dokonalé harmonii. Někdo se v úžasu rozhlíží a někdo má při modlitbě hlavu skloněnou. Obdiv patří nejen starým umělcům, ale také současným restaurátorům. Jejich práce je jako malý zázrak, který se tu na mohutném lešení během dvou let udál. Krása barokní kaple Bolestné Panny Marie půjde do dalšího tisíciletí! Je nestárnoucí. Je věčná. Ladislav VILÍMEK, Rounek 25 Zpět nahoru na začátek stránky |
(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")