Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o pět čírek sibiřských, jinde než v Táboře je neuvidíte

29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Z historie listopadových svátků...

1.11. - Svátek Všech Svatých

Podle Ottova naučného slovníku je tento svátek zasvěcen památce všech svatých, tedy i těm, kteří se neslaví jednotlivě. V církvi řecké připadá tento svátek na neděli po svátcích svatodušních, v církvi katolické od roku 835 na den 1. listopadu. Dále je zde uvedeno, že ve světě jsou Ostrovy Všech Svatých a rovněž záliv Všech Svatých.
V knize Život svatých od Viléma Auera se dočteme podrobnější historii vzniku tohoto svátku, uctívaného dodnes v celé Evropě. Autor píše, že papež Řehoř III. dal roku 731 v Římě v chrámu sv. Petra zřídit kapli ke cti a chvále všech svatých apoštolů, mučedníků a spravedlivých, a nařídil, aby na den 1. listopadu byla slavena slavnost všech svatých a aby věřící na konci církevního roku si na všechny zavzpomínali. Toto nařízení se původně vztahovalo pouze na Řím. Když však císař Ludvík Zbožný roku 837 vydal rozkaz, aby se tento svátek slavil i v Německu a ve Francii, byla nakonec tato slavnost zasvěcena celé církvi.

2.11. - Památka všech věrných dušiček v očistci čili Dušičky

Ottův slovník naučný k historii tohoto svátku doslova uvádí: Je to den věnovaný památce duší v očistci či dušiček, připadá na 2. listopad nebo, je-li ten den neděle, tak na 3. listopad. Památka tato zakládá se již v citu srdce lidského, kteréž chová lásku a vděčnost i k zemřelým, hlavně však na článku víry a obcování svatých, dle něhož můžeme duším v očistci obětí mše svaté, modlitbou a jinými skutky dobrým prospěti, aby jim byly časné tresty odpuštěny nebo zmírněny. Církev katolická konala proto již od první doby modlitby a oběť mše svaté za zemřelé. Zvláštní den pak však ustanovil k památce jejich teprv benediktinský opat Odillo v Clugny roku 998 a to pro kláštery svého řádu. Zřízení to bylo pak brzy po celé církvi zavedeno. Po církevním nařízení konají se v ten den všecky mše svaté zádušní, kromě mše konventní. Každý kněz pak povinen jest modliti se hodinky (nešpory, jitřní a chvály) za zemřelé. Mimo to konají se přímluvy za zemřelé, a věřící se vyznávají, aby i jinými skutky dobrými zemřelým pomáhali.
Za zmínku stojí poznámka, že "dušičky" bylo rovněž pečivo, které se na den Dušiček peklo v pekárnách. Bylo uděláno na způsob jedné nebo dvou přes sebe položených kostí a někde se nazývalo "boží kosti".
Poněkud jiné vysvětlení nám opět nabízí již zmíněná kniha Život svatých. Uvádí, že památka všech věrných zemřelých křesťanských duší byla zavedena opatem Odillonem z Clugny. Důvod, proč následuje hned za svátkem Všech Svatých, je prý vnitřní spojení církve vítězné na nebi a církve trpící v očistci s církví bojující na zemi.
Tak či onak, vzpomínáme na mrtvé a navštěvujeme jejich hroby. Vzpomeňme i těch, jejichž hroby už není vidět, na bývalém jihlavském hřbitově v okolí kostela sv. Jana Křtitele na Jánském kopečku, ve Smetanových sadech kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba, kde se nachází dlažba a parková úprava stejně jako kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie u Minoritů. Tady všude se pochovávalo, tady všude vstupujeme na bývalá posvátná místa věčného odpočinku našich předků. Nezapomínejme na to! Vzpomeňme i na neznámé hroby neznámých vojínů. Jeden z nich odpočívá pod hradem Rokštýn u lesa, druhý třeba kousek od druhého viaduktu za železniční zastávkou Rantířov. A kdo ví, kde ještě...
Budiž všem tato země lehká!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)