Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.2.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z chatky nářadí i babettu

21.2.: Policisté prověřují vloupání do automatu na kávu, hledají muže a ženu z fotografií

21.2.: Irena Nosková zazpívá v Třebíči za doprovodu kytary, klarinetu a příčné flétny

20.2.: Z policejního deníku: mladík s nezletilou dívkou se opili; hledaný muž skončil ve vězení

20.2.: V Jihlavě otevřou družiny o letních prázdninách čtyři školy, rodiče mohou děti nahlašovat až do 14. června

20.2.: Sedmiletá rysí slečna Zora patří k nejtajemnějším zvířatům táborské zoo

20.2.: Blíží se Košt pálenek ve Velkém Meziříčí, soutěžící mohou odevzdávat své vzorky

19.2.: Z policejního deníku: zloděj si z domu odnesl peníze, telefon i notebook; cyklista nadýchal přes tři a půl promile; opilý řidič skončil na záchytce

19.2.: Výstava Netopýři tajemní a zranitelní v muzeu dr. A. Hrdličky v Humpolci

19.2.: Přednáška přiblíží historii i zákulisí restaurátorských prací zámku v Telči

19.2.: Díky nápadu a šikovným rukám mají klienti oddělení dlouhodobě nemocných v novoměstské nemocnici snazší návrat do domácího prostředí

18.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí, vrtačku, kabely i pilu; seniorovi zhasl motor u auta, to se rozjelo z kopce a nabouralo další dvě

18.2.: V zámeckých konírnách v Třebíči představí své dílo Lubomír Kerndl na výstavě Světlo ve stopách času

18.2.: Trpí poruchou srážlivosti krve, přesto hodlá třiadvacetiletý Daniel původem z Humpolce zdolat Mont Blanc

17.2.: Zástupci Třebíče uctili památku rodáka Antonína Kaliny, který zachránil více než 900 židovských chlapců od jisté smrti

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Václav Hájek z Libočan a Jihlava

Autor známé Kronyky Czeské pocházel ze staré vladycké rodiny. Narodil se někdy na počátku 16. století. Ačkoliv byl vychováván ve víře podobojí, stal se kolem roku 1524 katolickým knězem.

Působil v klášteře augustiánů u sv. Tomáše v Praze a později v Rožmitálu a na Karlštejně. V roce 1539 koupil v Praze dům a začal pomýšlet na sepsání kroniky. Dílo dokončil v roce 1541, kdy vyšlo tiskem prvních tisíc exemplářů. Svůj život plný nesnází a rozepří zakončil v klášteře dominikánek na Starém Městě Pražském dne 9. března 1553. Tolik Ottův Slovník naučný.
Od konce 18. století byla Kronika podrobena mnoha kritikám, neboť obsahuje celou řadu výmyslů a polopravd. Na druhé straně však, díky oblibě mezi lidmi, přispěla k udržení a záchraně českého jazyka právě v 18. století.

Co píše Hájek o Jihlavě?

Zpráv o našem městě není mnoho, pouhých šest událostí je považováno autorem za důležité. První je datována do roku 799 a týká se založení města "GEHLAWA MIESTO". A právě tento první zápis můžeme považovat za jeden z proslulých výmyslů kronikáře Hájka. Popletl jím hlavu nejednomu jihlavskému historikovi či kronikáři. Doslova napsal:
"Město bylo údajně založeno Karlem Velikým, zdejší Němci byli potomky Markomanů a Kvádů," jak to později rozvedl a zapsal Tomáš Pešina z Čechorodu ve své knize Mars maravicus vydané v roce 1677. Co vlastně Hájek napsal?
"Moravané spuntovavše se s Němci, ve velikém se počtu sebrali a do Čech na loupež pustiti se chtěli. Špehéře napřed poslali a sami také za nimi táhli. Špehéři navrátivše se oznámili, kterak Čáslav pevný sobě dům postavil, od kterého až do hor veliké udělal záseky. Nejen jízdní, ale ani pěší, žádný tam projíti nemůže. Moravané zastavivše se v jednom lese při vodě, dlouho se radili co mají činiti, až na tom se dohodli, aby tu na tom místě hned ohradu okolo všeho udělali a uvnitř boudy a sruby postavili. Někteří si pak místo tak oblíbili, že místo ohrady zdi vysoké stavěli, chtíce tu město míti. A když základy ke zdem kopajíce ven hlínu vybírali, mnoho tu ježků nalézali, a na ten čas, Čechové i Moravané, říkali ježkovi GEHLAK a od toho dali městu jméno GEHLAWA". (G bylo čteno jako J - JEHLAK a JEHLAVA - pozn. autora)
Hájkův výplod fantasie se tak stal později důvodem k velkým oslavám tisíciletého výročí založení města, které se konalo v červnu 1799 a trvalo několik dnů.
Bez povšimnutí by neměla zůstat ani dobrovolná ilustrace - dřevoryt, na kterém je vyobrazeno opevněné město u řeky a nad ním, na skále, jakýsi mohutný hrad. Ještě v nedávné minulosti byl hledán nejen v místech dnešního kláštera sv. Kříže nebo ve východní části areálu Městského úřadu v Hluboké ulici, ale i v bezprostředním okolí Jihlavy na skalnatých výběžcích. Marně...

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)