Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.5.: Z policejního deníku: zloděj ukradl televizory, mikrovlnky i varné konvice; mladík se opil, skončil v nemocnici

21.5.: Ve Žďáře nad Sázavou byl v kolejišti nalezen mrtvý muž, srazil jej vlak

21.5.: V psím útulku v Havlíčkově Brodě čekají na nové páníčky čtyři štěňátka

21.5.: Policisté pátrají po třináctileté Michaele z Jihlavy, odjet měla údajně za kamarádkou do Brna

21.5.: Nový přístroj urychlí zdravotníkům v jihlavské nemocnici výsledky vyšetření infekcí, zánětů i rakoviny

21.5.: Naučte se tvarovat bonsaj a odneste si z jihlavské zoo vlastnoručně upravený stromek

20.5.: Z policejního deníku: opilý agresivní muž rozbil dveře; opilí řidiči skončili na záchytce

20.5.: Výstava open per4mance 2024 na zámku v Třebíči doprovází multižánrový festival Zámostí

20.5.: Vražda nevinného mučedníka na nádvoří jihlavského soudu

20.5.: V jaderné elektrárně v Dukovanech oslavují Světový den včel

20.5.: Motorkář utrpěl po střetu s dodávkou vážné zranění

19.5.: Z policejního deníku: krádež plotu, zloděj si odnesl nádobí i sekeru; opilý řidič boural

19.5.: Výstava Co přinesl obchvat v havlíčkobrodském muzeu nabídne unikátní nález středověkého rudního mlýna

19.5.: Odpoledne na Šmeralově statku v Třebíči s folklorní muzikou i pletením košíků

19.5.: Návštěvníky havlíčkobrodského koupaliště čekají nové herní prvky, třeba pískoviště pro nejmenší nebo hřiště na pétanque

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Minoritský chrám NanebevzetíPanny Marie

Freska "Žehnající Kristus" z 15. století (foto z pozůstalosti Dr. E. Schwaba)

První písemná zmínka o řádu minoritů v Jihlavě je v listině datované do roku 1243, kdy Fr. Bertoldus, kvardián u jihlavských minoritů, je svědkem postoupení zboží řádu německých rytířů nedalekému želivskému klášteru premonstrátů. Z toho lze usuzovat, že kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlým klášterem byl vybudován v polovině 13. století.

Je to trojlodní basilika s transeptem ve tvaru kříže. V místě, kde se lodě protínají, byla v polovině 14. století zbudována osmiboká celokamenná věž, jejíž základy spočívají na klenbách. Z této doby pochází i kaple sv. Václava, která je situována při vstupu do chrámové lodě na západní straně. K dalším stavebním úpravám dochází na přelomu 15. a 16. století. Dnešní barokní podobu průčelí a klášterní budovy dostal objekt v polovině 18. století.
Na stěnách interiéru upoutají pozornost fragmenty fresek z konce 13. století a obraz Žehnajícího Krista z konce 15. století v nadživotní velikosti. Na pravé straně, před hlavním oltářem, je umístěna rozměrná freska, znázorňující významnou událost: přepadení Jihlavy v roce 1402. Tehdy se Zikmund z Rokštejna se svými příbuznými a velkým davem ozbrojenců pokusil v nočních hodinách překonat hradby právě u zdejšího kláštera a vysvobodit zde vězněného svého švagra Heřmana z Bukové. Lstivý útok však byl prozrazen a jihlavští měšťané se ubránili. Od toho dne pak byly konány výroční dny slavného zachránění města a oslava nazvaná Kapří den. Tato později zanikla a freska byla zabílena. Objevena byla znovu až při rekonstrukci kostela v letech 1933 - 1934.
Dále stojí za zmínku pozdně gotické plastiky sv. Kateřiny Alexandrijské, sv. Barbory a sv. Markéty, které jsou umístěny v raně gotickém sedilé na pravé straně presbytáře. Pozornost upoutá i renesanční kříž na oltáři z poloviny 16. století a na protější straně barokní kazatelna od J. Schaubergera. Ten navrhl i hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od J. Etgense z roku 1745.
V současnosti zde stále probíhají drobné stavební úpravy a restaurátorské práce a značných změn se dostalo i okolí tohoto areálu, což umožňuje návštěvníkům získat dokonalejší představu o celém objektu.

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)