Denní zpravodajství:
Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Zloději vloni způsobili vloupáním škody přesahující 270 milionů. Objasnit se podaří jen každou čtvrtou „vloupačku“18.3.: Respiračních onemocnění na Jihlavsku přibylo, přesto nemocnice zrušila plošný zákaz návštěv
18.3.: Pojďte bránit Jihlavu před zlověstnými rytíři aneb Kapří den
18.3.: Nemocnice Jihlava se stává centrem pro resekce karcinomu rekta
17.3.: Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Využívají momentu překvapení a strachu o úspory poškozených
17.3.: O lidské krutosti, malosti a zavřených očích i srdcích. Scénické čtení z knihy U severní zdi
17.3.: Diakonie Broumov míří do Jihlavy. Potřebné oblečení i věci do domácnosti můžete nosit v sobotu 22. března na městské vlakové nádraží
14.3.: Poznej Vysočinu: Trojice kluků dala znalostní test téměř bez chyby. Pojedou na super výlet
14.3.: Povídání o ostrově Madagaskar v třebíčském zámku
14.3.: Charita na Žďársku rozdává balíčky se semínky rostlin, výtěžek pomůže postiženým i seniorům
13.3.: Veřejná doprava Vysočiny je blíže k cestujícím
13.3.: V Moravci odhalí pamětní desku faráři Josefu Valeriánovi, vězni komunistického režimu
13.3.: Táborská zoologická zahrada bude ve znamení amerických zvířat
13.3.: Pelhřimovské Muzeum rekordů láká malé i velké cyklisty
13.3.: Klub Oko v Havlíčkově Brodě rozezní Gothick rock v podání XIII. století
Publicistika:
H
umoresky
Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.
Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.
Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?
Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…
Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.
Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?
Příběh ztraceného kocourka Mňouka…
Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem
Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.
Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…
Z jihlavských archivů:
Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
Sdílet tento článek
Jihlavský Gelnhausenův kodex
Zájemci mohli shlédnout skutečný poklad, právní knihu, obsahující sbírku privilegií, statut a nálezů jihlavského městského a horního práva od dob Václava I. až po markraběte Jošta. Každý mohl obdivovat krásné gotické písmo písaře Jana z Gelnhausenu a dalších dvou písařů, jakož i práce dvou neznámých iluminátorů, kteří knihu doprovodili miniaturami šestnácti panovníků na trůnech či ve zbroji na koních. Překrásný pohled nabídla celostránková ilustrace, na které přísahají jihlavští konšelé před Ukřižovaným. Zajímavostí je i první vyobrazení jihlavského městského znaku s dvěma lvy a ježky. Každého jistě upoutaly bohatě kresebně zdobené či velké a malované iniciály.
Kniha, která vznikla v prvním desetiletí 15. století, je psána latinsky, německy a několik staletí česky na pergamenu. Vazba je kožená s mosazným terčem uprostřed desek a na rozích opatřena mosaznými nárožníky, kováním a jednou dochovanou sponou ve tvaru ukazovátka. Obsahuje celkem 187 listů a má úctyhodné rozměry 33,5 x 48,5 cm. Ladislav VILÍMEK, Rounek 25 Zpět nahoru na začátek stránky |
Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...
Ladislav Vilímek...
(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .