Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.3.: Světový den medvědů v jihlavské zoo s komentovaným krmením a medvědími hrátky

19.3.: Semínkovna v Novém Městě na Moravě je v plném proudu, zájemci si mohou odnést třeba divoké rajče nebo astry

18.3.: Zloději vloni způsobili vloupáním škody přesahující 270 milionů. Objasnit se podaří jen každou čtvrtou „vloupačku“

18.3.: Respiračních onemocnění na Jihlavsku přibylo, přesto nemocnice zrušila plošný zákaz návštěv

18.3.: Pojďte bránit Jihlavu před zlověstnými rytíři aneb Kapří den

18.3.: Nemocnice Jihlava se stává centrem pro resekce karcinomu rekta

17.3.: Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Využívají momentu překvapení a strachu o úspory poškozených

17.3.: O lidské krutosti, malosti a zavřených očích i srdcích. Scénické čtení z knihy U severní zdi

17.3.: Diakonie Broumov míří do Jihlavy. Potřebné oblečení i věci do domácnosti můžete nosit v sobotu 22. března na městské vlakové nádraží

14.3.: Poznej Vysočinu: Trojice kluků dala znalostní test téměř bez chyby. Pojedou na super výlet

14.3.: Povídání o ostrově Madagaskar v třebíčském zámku

14.3.: Charita na Žďársku rozdává balíčky se semínky rostlin, výtěžek pomůže postiženým i seniorům

13.3.: Veřejná doprava Vysočiny je blíže k cestujícím

13.3.: V Moravci odhalí pamětní desku faráři Josefu Valeriánovi, vězni komunistického režimu

13.3.: Táborská zoologická zahrada bude ve znamení amerických zvířat

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Adolf Kosárek

Věnujme alespoň malou vzpomínku malíři Adolfu Kosárkovi. Letos si 30. října připomínáme 140. výročí jeho úmrtí a příští rok uplyne celých 170 let od jeho narození. Při pohledu na tato výročí si snadno spočítáme těch pouhých třicet let jeho života.

Adolf Kosárek - Bouře v horách
Narodil se v nedalekém Herálci dne 6. ledna 1830 v rodině důchodního na panství Trauttmannsdorfů. Prý na zdejším zámku. A proto také ta pamětní deska umístěná při vstupu do zámecké budovy. Autorem byl J. Hyliš. Proč byl? Protože v den návštěvy zbylo na obdélníkové desce pouze jméno malíře a dva letopočty. Bronzový portrét někdo jednoduše ukradl. Za bronz se dá totiž utržit ve sběrných surovinách slušný peníz... Ale letos už je zase vše na svém místě. Replika je "jako živá".
Prohlídku zámku si ponecháme na samostatné vyprávění. Zámecký park však stojí za procházku teď hned. Nádherné stromy, o které je díky vedení zvláštní internátní školy, sídlící dnes v zámku, dobře postaráno, jsou chloubou celého areálu. Jejich obdivuhodná mohutnost a značné stáří jsou jistým předpokladem, že stály u kolébky našeho malíře. Snad právě šumění jejich listí ve větru či při podzimním opadávání navždy uchvátily Kosárkovu paletu. Jak jinak si vysvětlit, že není obrazu, kde by na první pohled neupoutal naši pozornost mohutný strom. Odborníci ho řadí k našim nejtypičtějším krajinářům poloviny minulého století. Krajina ze středních Čech, Krajina u Pardubic, Krajina ze Šumavy, Poustevna na horách a mnoho dalších děl je dokladem nevšedního malířova talentu. Dokonce Jan Neruda ocenil ve svých vřelých článcích veliké umění tohoto předčasně zesnulého umělce.
Díky talentu a píli studoval nejprve soukromě, sám uprostřed polí, lesů a luk. Pak za pomoci arcibiskupa Schwarzenberga, který mu poskytl prostředky ke studiu na akademii u profesora Haushofera, vystudoval a usadil se natrvalo v Praze. Česká krajina, tak nazval jeden ze svých obrazů a nejen ten, většina ostatních je oslavou naší české krajiny. Krajiny a krásy uprostřed zeleně či holé kůry stromů. Putovat od jednoho obrazu ke druhému a vzdát hold malíři a životu...
Adolf Kosárek podlehl plicní chorobě před 140 lety v Praze dne 30. října 1859.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)