Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.3.: Světový den medvědů v jihlavské zoo s komentovaným krmením a medvědími hrátky

19.3.: Semínkovna v Novém Městě na Moravě je v plném proudu, zájemci si mohou odnést třeba divoké rajče nebo astry

18.3.: Zloději vloni způsobili vloupáním škody přesahující 270 milionů. Objasnit se podaří jen každou čtvrtou „vloupačku“

18.3.: Respiračních onemocnění na Jihlavsku přibylo, přesto nemocnice zrušila plošný zákaz návštěv

18.3.: Pojďte bránit Jihlavu před zlověstnými rytíři aneb Kapří den

18.3.: Nemocnice Jihlava se stává centrem pro resekce karcinomu rekta

17.3.: Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Využívají momentu překvapení a strachu o úspory poškozených

17.3.: O lidské krutosti, malosti a zavřených očích i srdcích. Scénické čtení z knihy U severní zdi

17.3.: Diakonie Broumov míří do Jihlavy. Potřebné oblečení i věci do domácnosti můžete nosit v sobotu 22. března na městské vlakové nádraží

14.3.: Poznej Vysočinu: Trojice kluků dala znalostní test téměř bez chyby. Pojedou na super výlet

14.3.: Povídání o ostrově Madagaskar v třebíčském zámku

14.3.: Charita na Žďársku rozdává balíčky se semínky rostlin, výtěžek pomůže postiženým i seniorům

13.3.: Veřejná doprava Vysočiny je blíže k cestujícím

13.3.: V Moravci odhalí pamětní desku faráři Josefu Valeriánovi, vězni komunistického režimu

13.3.: Táborská zoologická zahrada bude ve znamení amerických zvířat

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Malíři karet v Jihlavě

V souvislosti s výrobou papíru v jihlavské Freyově papírně ve Starých Horách byla k roku 1561 zachycena zmínka o dluhu jihlavského malíře karet Jakuba Pfeiffera, který tehdy činil 118 kop. Snad prvním z malířů byl jistý Hanus "Kartenmaler", uváděný v jihlavských archivních pramenech v letech 1554 a 1558. Další zmínka o malíři karet je z osmdesátých let 16. století a týká se tovaryše Baltazara Millnera, který přišel z Trutnova, aby se v Jihlavě trvale usadil a věnoval se zde svému řemeslu. Ostatně, jak dokazuje Jindřich Šilhan ve svém příspěvku k dějinám nejstarších papíren v Jihlavském kraji, patřili malíři karet, karetníci, do řemesla papírníků. Údajně to byli právě papírničtí tovaryši, kteří se specialisovali na zhotovení karet včetně jejich výtvarného zpracování.


Kopie dochovaných karet Martina Hansalika (dvojice karet nahoře, II. polovina 18. stol.) a Jiřího Hansalika (dvojice dole, přelom 18. a 19. stol.)
Podobně, jako mezi papírníky, docházelo u malířů karet ke konkurenčním sporům a nekalé soutěži. V případě jihlavského Millnera, použil jistý Görg Lutz v Bolíkově na své karty ježka, což byl znak používaný Millnerem. Případ nakonec řešila jihlavská městská rada a Lutzova vrchnost. Jindy zase jihlavský Millner prodával karty v Jičíně a stěžoval si na něj karetník Redynger z Hradce Králové až v samotné Vídni. Tak už to v životě chodilo a chodí prakticky dodnes.
Další jihlavské malíře karet se podařilo objevit zcela náhodně. Návštěva z Německa hledala své předky. Díky matrice příslušníků obce, uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě, podařilo se najít nejenom starou jihlavskou rodinu žadatele, ale objevit další jihlavské malíře karet někdy od poloviny 18. století. V rubrice zaměstnání bylo úhledným písmem zapsáno u otce i jeho syna - "KARTENMALER". Jak je vidět, i toto řemeslo se tehdy dědilo a tak máme před sebou snad poslední karetníky v Jihlavě. Otec Martin Hansalik se narodil v roce 1775 a zemřel asi v roce 1830. V jihlavském Museu Vysočiny jsou jedny z jeho hracích karet dokonce uloženy a nejsou to karty nezajímavé, což dokumentují ukázky. Jeho žena se jmenovala Maria a byla o patnáct let mladší. Bydleli tehdy v ulici Schönmälzergasse čís. popisné 352, orientační čís. 18 (dnes ulice Mrštíkova). Jediný syn Ignaz se jim narodil 26. ledna 1823 a zemřel 5. prosince 1891. Byl rovněž malířem karet. Jeho první žena Maria mu dala tři dět i, druhá, rovněž Maria, dokonce pět dětí a třetí žena Katharina ještě další čtyři děti. Rodina se po jeho smrti několikrát stěhovala, až v roce 1904 se usadila trvale v Židovské ulici čís. 11. Škoda, že také z jeho dílny se zatím žádná sada neobjevila. Nikdo z potomků, synů či dcer, se už nestal malířem karet. Už toho asi nebylo třeba. Začalo se hrát levnějšími tištěnými kartami. Jeho provedení jednotlivých postav, králů, dam či kluků, je si svým výtvarným pojetím stále trochu podobné.
Ale než naše povídání zakončíme, je zde ještě jedna malá zahrada. V museu se nachází karetní hra od malíře Jiřího Hansalika. Zatím co Martin tvořil převážně v prvních desetiletích 19. století, jsou výtvory Jiřího nepochybně starší. Půjde se vší pravděpodobností o dědečka. Jeho postavy jsou kresleny jakoby z ulice. Postavu kluka nebo krále nahrazuje pijan s korbelem a jak jinak, než že místo královny čeká na kartě bába s holí, aby mu to jaksepatří spočítala. Už před dvěmasty léty... Pokud se tato domněnka o karetníkovi - dědečkovi potvrdí v matrikách farního úřadu u sv. Jakuba, budeme znát osudy této rodiny někdy od konce třicetileté války.
SOKA Jihlava

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)