Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Židé vPřísece

Ves Příseka, jejíž název je odvozen od mýcení lesa při jejím zakládání, byla zbudována ve 12. století. První písemná zmínka pochází z roku 1234, kdy se objevuje na listině krále Václava I. a je darována tišnovskému klášteru. V držení pánů z Lipé je v letech 1327 - 1535. V této době zde stojí kostel sv. Barbory, a tak se můžeme domnívat, že při vyhnání Židů z Jihlavy v roce 1924, sehrála tato okolnost významnou roli při rozhodování Židů o jejich novém domově. Jejich volba padla na nedaleké Puklice, kde stála pouze tvrz a kde se mohli cítit volněji.

První židovská rodina se objevuje v Přísece na čp. 26 v polovině 19. století. Jakub Pokorný je zde hostinským a hospodaří na polích. Jeho žena Karolina, roz. Zimmerová, pochází z České Kamenice. Datum jejich narození se nepodařilo zjistit. Jejich první dcera Marie se narodila 30.101883 a 5.2.1906 se provdala za Březnu z Brtnice, který byl katolík. Měli syny Jana, Michala a Miloslava, kteří byli křtěni v kostele v Brtnici. K drastickému okamžiku dochází v roce 1942, kdy je Marie Březnová odvlečena do koncentračního tábora v Terezíně a pak do Treblinky, kde asi 19.10.1942 umírá. Zbývající příslušníci rodiny byli 16.10.1944 rovněž zajištěni a převezeni do koncentračního tábora v Postoloprtech. Dočkali se osvobození a vrátili se do prázdného domova...
Druhá dcera se vdala do Jihlavy za Webera. Ta byla internována v Terezíně až koncem roku 1944 a podařilo se jí přežít a vrátit se zpět.
Z dalších dokumentů, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Jihlavě, nahlédneme do "Knihy vydaných pracovních a čeledních knížek a domovských listů 1882 - 1935", kde jsou uvedena další jména z rodu Pokorných:
- Růžena Pokorná, nar. 1883 v Přísece, služka, svobodná. Čelední knížka, vydaná 28.1.1905, dále obsahuje tyto údaje: "postava střední, obličej kulatý, oči hnědé, brvy černé, nos souměrný, vlasy černé, zuby zdravé, nábož. mos., známky žádné".
- Mathilda Pokorná, příslušná do Příseky, služka, svobodná, domovský list obdržela 15.9.1905.
- Oskar Pokorný, příslušný do Příseky, nar. 18.12.1890, studující, svobodný, domovský list obdržel 13.9.1907. Další zápis je uveden 31.12.1920, zaměstnání strojní technik. V roce 1922 je mu vystaven duplikát domovského listu, stále má uvedeno svobodný a dále strojní inženýr.
- Pavel Pokorný, příslušný do Příseky, nar. 11.5.1893, svobodný, učeň-obchodník, domovský list obdržel 24.4.1908, v zápise z roku 1910 má uvedeno obchodní příručí.
- Hermína Pokorná, příslušná do Příseky, nar. 5.12.1885, svobodná, obchodní příručí, domovský list z roku 1910 - zápis je později přeškrtán.
- Eliška Pokorná, příslušná do Příseky, nar. 5.12.1885, dcera rolníka, svobodná, domovský list z roku 1918. Pak následuje čelední knížka s datem 5.11.1911 a v ní je mimo jiné uvedeno: "svobodná, krejčovská učnice, vyznání mos., postava prostřední, obličej podlouhlý, oči hnědé, brvy hnědé, nos tupý, ústa souměrná, vlasy černé, zuby zdravé, znamená žádná".
- František Pokorný, příslušný do Příseky, nar. 1900, svobodný, pomocník knihařský, obdržel domovský list roku 1919.
- Jan Pokorný, nar. v Přísece 2.5.1874, šafář (později dopsáno topič), ženatý, přijat do obce 16.1.1916, domovský list vystaven 1.6.1925.
- Marie Pokorná, nar. v Přísece 1903, ženská krejčka, svobodná, domovský list vystaven 16.1.1922
- Eliška Pokorná, nar. 2.7.1900 v Přísece, vdaná, pomocnice, domovský list obdržela 12.6.1927.
V archivu je dále uložen "Výkaz vydaných domovských listů 1939 - 1948". Jsou zde uvedeni tito členové rodiny Pokorných:
- Položka čís. 150 - Oskar Pokorný, nar. 18.12.1890, ženatý, nové bydliště Zbraslav, zápis z 26.7.1940.
- Položka čís. 248 - Jan Pokorný, nar. v Přísece 2.5.1874, ženatý, šafář, nové bydliště Okříšky, zápis je datován 5.6.1942 a domovský list je mu zaslán poštou 6.6.1942.
- Položka čís. 335 - Pavel Pokorný, narozen 11.5.1893 v Přísece, rolník, ženatý. Domovský list obdržel 5.10.1945. Pavel Pokorný však byl zavlečen nejprve do Třebíče, pak následoval transport Av do Terezína, a to 18.5.1942, a pak další transport Az do Lublinu. Úředně oznámené úmrtí 25.5.1942. Spolu s ním, ve stejných transportech, putovala i jeho žena Eleonora, nar. 2.7.1900 v Hybrálci. Po ní zůstal rovněž jen zápis v této knize, a to pod položkou čís. 370, kde je uvedeno mimo data narození "v domácnosti, vdaná, nynější bydliště - odtransportována z rasových důvodů do Polska". Zápis z 13.9.1946. Více se v té době ani vědět nemohlo. V hybrálecké knize domovských listů je zapsána jako židovka Ella či Eleonora Kohnerová, soukromnice, Hybrálec 17.
Mozaika nepředstavitelných utrpení se postupně skládá. Slzavé údolí by naplnilo všechny studánky, všechny řeky, kolem nás by bylo moře slz. Každá oběť měla svoje číslo, každý transport měl svoje číslo a v něm každá oběť zase jiné číslo. Kdo mohl vymyslet tolik dokonalosti. Pro miliony zavražděných, spálených a rozmetaných. I jejich prach usedal více jak padesát let na všechny tyto dokumenty. Neměly zůstat, ale zůstaly. Musíme se v nich ještě dlouho učit číst. Porozumět hrůze a bolesti, aby už nemusela být. Bude to dlouhé, nekonečné čtení...

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)