V zápise o volbě rabína z 30.10.1927 je již uváděn Dr. Eduard Kraus, jako předseda a Richard Weisenstein jako jeho zástupce. Dalším dokladem je protokol ze dne 6.4.1939, sepsaný při příležitosti jednání o dalším osudu vyhořelé synagogy v Jihlavě, který podepsal Richard Weissenstein, jako předseda a Karel Meisel, jako člen výboru Židovské náboženské obce v Jihlavě.
Ve Státním okresním archivu (fond Okresní úřad Jihlava inv. č. 2284) je založen dopis Židovské náboženské obce v Praze čís.j. 06462 ze dne 24.1.1941, v němž je jmenován "vedoucím ŽNO Jihlava" Karel Meisel a jeho zástupcem Oskar Winter. Jmenování bylo provedeno na základě nařízení Reichsprotektora v Čechách a na Moravě v péči o Židy a židovské organisace ze dne 5.3.1940. Jmenování podepsal vedoucí Židovské náboženské obce v Praze Dr. Weidmann. Po celou dobu okupace zastupoval ŽNO Jihlava Dr. K. Meisel.
Po osvobození v roce 1945 zastupoval ŽNO Jihlava Oto Kohn, který také vedl první jednání ve věci nové židovské modlitebny v Benešově ul. 30 v Jihlavě. Na základě rozhodnutí Ministerstva školství a osvěty v Praze ze dne 30.9.1946 se stala Židovská náboženská obec v Jihlavě jediným representantem zaniklých ŽNO Třešť, Telč, Dačice, Slavonice, Jemnice, Velké Meziříčí a Třebíč. Tím se počet židovských souvěrců natolik zvýšil, že navrácení modlitebny v Jihlavě mohlo být požadováno právní cestou. Není bez zajímavosti, že již dne 20.9.1946 rozhodlo Ministerstvo školství a osvěty o znovuzřízení ŽNO Jihlava a to s větším působením pro soudní okresy Dačice, Jemnice, Jihlava, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Velká Bíteš a Žďár nad Sázavou.
Pokud jde o vlastní úřadování ŽNO Jihlava bylo do roku 1918 pouze v německém jazyce. Teprve po zřízení ČSR bylo dle přání stran české i německé, což je patrné z úředních tiskopisů a razítek. Při bohoslužbách bylo vedle církevní hebrejštiny používáno obou jazyků - češtiny i němčiny.

Seznam členů výboru a zastupitelstva Židovské náboženské obce v Jihlavě po roce 1927 (podle protokolu ze dne 30.10.1927 při volně nového jihlavského rabína) fond OkÚ Jihlava inv. č. 2284

Dr. Eduard Kraus, Sommer, Fried, Julius Ornstein, Dr. Schwarz, Kraus, Richard Weissenstein, Spitzer, Brod, Neubrunn, H. Fried, Samuel Klein, Dr. Heinrich Pollak, Heinrich Weissenstein, ing. Taussig, Kafka, Dr. Kürschner, Ed. Pokorny, Bondi, Rudolf Bruck, Em. Kürschner, Jolesch, M. Schwarzkopf, Dr. Fillip Herrmann, Rudolf Pollak, Em. Schwarzkopf, Riesenfeld, Dr. Meisl, R. Weissenstein.

Seznam členů zastupitelstva ŽNO Jihlava v roce 1936 (ručně psaný list uložený ve fondu OkÚ Jihlava inv. č. 2284)

Berhold Bienenfeld - obchodník, Karel Bondi - zasilatel, Emanuel Fried - obchodník, Alfred Grünfeld - obchodník, Dr. Filip Herrmann - lékař, Karel Kačer - ředitel továrny, Dr. Edm. Korner - advokát, Edm. Kraus - obchodník, Emanuel Kürschner - obchodník, Leopold Kürschner - obchodník, Karel Meisel - správce záložny, Berthold Ornstein - obchodník, Leopold Polák - obchodník, Dr. Oto Seidner - jednatel, Heřman Weiss - sklenář, Richard Weissenstein - továrník.
Podle Die Gemeinde Iglau došlo v roce 1895 - 1899 k přestupu 6 Židů na katolickou víru, 2 na evangelickou augšpurg. vyznání a naopak 1 katolík a 1 evangelík přestoupil k židovství. V roce 1900 - 1909 pak 2 Židé na katolickou víru.

Učitelé

Židovští učitelé náboženství působili především na německých jihlavských školách. Byli mezi nimi Dr. A. Gandz, prof. Dr. Heinrich Pollak, Dr. B. Glück, Dr. M. Berkovicz, Dr. Abraham Beck, učitel Baumgarten, Dr. Fritz Seifter, Dr. J.J. Unger, učitelé Benesch, Traub, Kern a odborný učitel Jakob Wohryzek.
Dochoval se dopis adresovaný Okresnímu úřadu v Jihlavě ze dne 1.3.1939, v němž ŽNO oznamuje, že vrchní kantor David Weisz odchází dnem 1.2.1939 na trvalý odpočinek. Podle Die Gemeinde Iglau byl v této funkci minimálně od roku 1900.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25

Zpět nahoru na začátek stránky