Denní zpravodajství:
Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.3.: Světový den medvědů v jihlavské zoo s komentovaným krmením a medvědími hrátky19.3.: Semínkovna v Novém Městě na Moravě je v plném proudu, zájemci si mohou odnést třeba divoké rajče nebo astry
18.3.: Zloději vloni způsobili vloupáním škody přesahující 270 milionů. Objasnit se podaří jen každou čtvrtou „vloupačku“
18.3.: Respiračních onemocnění na Jihlavsku přibylo, přesto nemocnice zrušila plošný zákaz návštěv
18.3.: Pojďte bránit Jihlavu před zlověstnými rytíři aneb Kapří den
18.3.: Nemocnice Jihlava se stává centrem pro resekce karcinomu rekta
17.3.: Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Využívají momentu překvapení a strachu o úspory poškozených
17.3.: O lidské krutosti, malosti a zavřených očích i srdcích. Scénické čtení z knihy U severní zdi
17.3.: Diakonie Broumov míří do Jihlavy. Potřebné oblečení i věci do domácnosti můžete nosit v sobotu 22. března na městské vlakové nádraží
14.3.: Poznej Vysočinu: Trojice kluků dala znalostní test téměř bez chyby. Pojedou na super výlet
14.3.: Povídání o ostrově Madagaskar v třebíčském zámku
14.3.: Charita na Žďársku rozdává balíčky se semínky rostlin, výtěžek pomůže postiženým i seniorům
13.3.: Veřejná doprava Vysočiny je blíže k cestujícím
13.3.: V Moravci odhalí pamětní desku faráři Josefu Valeriánovi, vězni komunistického režimu
13.3.: Táborská zoologická zahrada bude ve znamení amerických zvířat
Publicistika:
H
umoresky
Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.
Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.
Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?
Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…
Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.
Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?
Příběh ztraceného kocourka Mňouka…
Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem
Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.
Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…
Z jihlavských archivů:
Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:
Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!
Sdílet tento článek
Zvon Zuzana na svatojakubské věži
Zuzana. Krásné jméno spojené s jedním jihlavským zvonem a jednou jihlavskou lazebnicí. Dne 18. května 1523 vypukl ve městě obrovský požár. Padly mu za oběť lidé, domy i zvony na věži kostela svatého Jakuba. O pár let později bylo rozhodnuto obcí zhotovení nového. Ohromného zvonu. Zájemců bylo několik, ale práce byla nakonec svěřena mistru Brikcímu z Cimperka, pražskému radnímu a měštěnínu, jinak vynikajícímu zvonaři a kováři. Pak nadešel onen slavnostní den 5. září 1563. V prostoru mezi dvěma hradbami u brány Matky Boží byla postavena tavící pec a do ní postupně přidávána zvonovina. Celou tuto slavnostní událost sledovala nejen městská rada, ale i veliké množství obyvatel. Do roztaveného kovu prý házeli lidé stříbrné mince a šperky z drahých kovů. Když bylo potom přikročeno k vlastnímu lití, všechen lid poklekl a modlil se za zdar tohoto díla. Podařilo se. Překrásné dílo spatřilo světlo světa za zpěvu nábožných písní a následně pak, 25. října byl hotový zvon slavnostně vytažen asi stovkou lidí na věž. Dodnes je umístěn na nižší věži svatojakubského kostela. Má výšku 182 cm a průměr 220 cm. Váží asi 115 centů a do pohybu byl uváděn nejprve šlapáním a někdy ve třicátých letech tohoto století elektromotorem, který můj otec často opravoval a rád vzpomínal na provozní zkoušky, které pak vždy následovaly. Povrch zvonu je krásně vyzdoben řadou ornamentů a reliéfy Zvěstování Panny Marie, Ukřižovaného a sv. Jakuba, patrona kostela. Svoje jméno pak mistr Brikcí poznamenal na zvoně hned dvakrát. To snad, aby se vědělo... Za příhodného počasí bylo prý Zuzanu slyšet až do Příseky, snad až v okruhu 10 km kolem města. Ať nás tedy její hlas provází i do dalšího tisíciletí a ať je to zvonění pro krásu a pro radost ze života! Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 58841 Vyskytná Zpět nahoru na začátek stránky |
Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...
Ladislav Vilímek...
(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .