Denní zpravodajství:
Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.3.: Světový den medvědů v jihlavské zoo s komentovaným krmením a medvědími hrátky19.3.: Semínkovna v Novém Městě na Moravě je v plném proudu, zájemci si mohou odnést třeba divoké rajče nebo astry
18.3.: Zloději vloni způsobili vloupáním škody přesahující 270 milionů. Objasnit se podaří jen každou čtvrtou „vloupačku“
18.3.: Respiračních onemocnění na Jihlavsku přibylo, přesto nemocnice zrušila plošný zákaz návštěv
18.3.: Pojďte bránit Jihlavu před zlověstnými rytíři aneb Kapří den
18.3.: Nemocnice Jihlava se stává centrem pro resekce karcinomu rekta
17.3.: Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Využívají momentu překvapení a strachu o úspory poškozených
17.3.: O lidské krutosti, malosti a zavřených očích i srdcích. Scénické čtení z knihy U severní zdi
17.3.: Diakonie Broumov míří do Jihlavy. Potřebné oblečení i věci do domácnosti můžete nosit v sobotu 22. března na městské vlakové nádraží
14.3.: Poznej Vysočinu: Trojice kluků dala znalostní test téměř bez chyby. Pojedou na super výlet
14.3.: Povídání o ostrově Madagaskar v třebíčském zámku
14.3.: Charita na Žďársku rozdává balíčky se semínky rostlin, výtěžek pomůže postiženým i seniorům
13.3.: Veřejná doprava Vysočiny je blíže k cestujícím
13.3.: V Moravci odhalí pamětní desku faráři Josefu Valeriánovi, vězni komunistického režimu
13.3.: Táborská zoologická zahrada bude ve znamení amerických zvířat
Publicistika:
H
umoresky
Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.
Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.
Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?
Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…
Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.
Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?
Příběh ztraceného kocourka Mňouka…
Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem
Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.
Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…
Z jihlavských archivů:
Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:
Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!
Sdílet tento článek
Nejstarší jihlavská madona
Celá zčernalá, zaprášená, stala se patronkou Eiglova domu v ulici Matky Boží č. 22. Posledními majiteli byli Ferdinand a Aloisie Eiglovi. Odborníci odhadli její stáří kolem poloviny 14. století. V pozůstalosti jihlavského archiváře JUDr. Emanuela Schwaba byly před časem nalezeny dvě její zajímavé fotografie. Plastika však po roce 1945 z domu zmizela a v Jihlavě se více neobjevila. Nezůstaly než fotografie a kresba od Vladimíra Urbánka v předválečných Jihlavských listech a různých knížkách. Při stěhování archivu v létě loňského roku byl nalezen lístek s údajnou novou adresou této pozoruhodné gotické Madony. Hodně starý lístek. Čas ukáže, zda měl či neměl záhadný pisatel pravdu. Pátrání zatím neúspěšně pokračuje... Ladislav VILÍMEK, Rounek 25 Zpět nahoru na začátek stránky |
Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...
Ladislav Vilímek...
(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .