Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.7.: Z policejního deníku: neznámý vandal poničil auto; recidivista kradl v obchodě sušenky a bagety

24.7.: Přijďte se do táborské zoo blíže seznámit s roztomilými surikatami

24.7.: Polovina papoušků se má v češtině přejmenovat, nová jména získají i někteří ptáci. Zastavme tuhle šílenost!

24.7.: Policisté hledají svědky tonutí pětileté dívenky na Vodním ráji v Jihlavě

24.7.: Havlíčkův Brod zve o prázdninách na pohádky, do kina i na komentovanou prohlídku Staré radnice

24.7.: Festival židovské kultury Male chajim v Třebíči nabídne tance, přednášky, koncerty i výstavu fotografií z židovského hřbitova Pavla Heřmana

23.7.: Z policejního deníku: nález munice v zemi; na silnici se válely přepravky s pivem, auto nikde žádné nebylo

23.7.: Výstava miniatur slavné Slovanské epopeje od jihlavského malíře Jana Jiřího Rathsama v expozici Zlaté české ručičky v Pelhřimově

23.7.: V třebíčské porodnici mohou nově maminky rodit v šále, na balónu i porodní stoličce

22.7.: Čtyři sta let starý dub u Palečkova mlýna u Sokolí na Třebíčsku reprezentuje Vysočinu v anketě Strom roku 2024

22.7.: Z policejního deníku: řidič osobního auta utrpěl po srážce s traktorem zranění; opilí muži skončili na záchytce

22.7.: Sériového pětačtyřicetiletého zloděje z Jihlavska policisté dopadli, hrozí mu až tři roky za mřížemi

22.7.: Policisté hledají ženu, která po nehodě u Třeštice pomáhala těžce zraněnému řidiči auta Škoda Octavia

22.7.: Pelhřimovské muzeum vystavuje motorky i doplňky, třeba oblečení, helmy či sportovní trofeje

22.7.: Jihlavská radnice věnuje věci ze ztrát a nálezů Charitě, využijí je lidé v hmotné nouzi nebo bez domova

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
První válečné Vánoce v Jihlavě

Válka. Slovo, které nás neustále provází. Stále se nám připomíná doutnajícími troskami domů a ulicemi posetými mrtvolami. Včera Kosovo, dnes Čečensko, zítra... Vraťme se zpátky. Píše se rok 1914 a lidstvo právě vstupuje do té první. Války světové.

Slavnostní odjezd prvních jihlavských praporů na fronty první světové války (fotografie z dobového tisku)...
Její vyhlášení bylo v Jihlavě přijato s velkým nadšením. Většina německého obyvatelstva už viděla splnění svých nacionalistických a politických cílů. Následují proválečné manifestace. Průvod s černožlutým praporem včele jde vstříc projevu starosty Inderky na náměstí. Hoch!!! Nieder mit Serbien!!! Místní české obyvatelstvo je bez jakéhokoliv nadšení. Z kasáren odjíždí 81. pěší pluk a prapor 14. zeměbraneckého pluku. Směr Brno, Krakow, Przeworsk. Přichází drahota a krámy jsou bez mouky a soli. Rodiny bez tatínků a bez synů. Někteří se už nikdy nevrátí. Jiným bude chybět noha. Proto sbírka následuje sbírku. Sbírka na rodiny narukovavších vojáků nebo Sbírka k opatření umělých končetin pro moravské vojáky. Bože, jak šlechetné to sbírky!
Pro válečnou akci "Weihnachten im Felde" - Vánoce v poli, zhotovovaly jihlavské ženy a dívky vlněné ponožky, nátepníky, nákoleníky, nákrčníky a další oděvní součásti, které odevzdávaly v pobočce rakouského Červeného kříže. Místní noviny Mährischer Grenzbote otiskovaly na svých stránkách literární příspěvky dívek. Sláva bojujícím vojínům, sláva hrdinům! Maminky, babičky a hospodyně odevzdávaly na sběrná místa "přebytky" ze svých domácností - kávu, cukr, maso, mouku, rýži... A dětem začalo kručet v bříšku...
Jihlavská kasárna korunního prince Rudolfa (nyní Štefánikova kasárna) v dnešní Vrchlického ulici okolo roku 1910
Vánoce 1914 klepaly na dveře. Dobročinné akce se stupňovaly. Dárky pro vojáky na frontě a pro raněné v lazaretech plnily sběrná místa. Noviny přinášely pravidelné zprávy o úspěších na všech frontách, radostné dopisy vojáků z pole a vlastenecké básně. I když se nesplnily známé předpoklady, že válka bude u konce "než spadne listí", přesto víra převážné části Jihlavanů o jejím brzkém konci byla značná. Kuriosní posilu této víry uveřejnily již zmíněné noviny Mährischer Grenzbote, když v prosincovém čísle uveřejnily proroctví o konci války vypočítané údajně na základě "magie" arabských číslic podle letopočtu narození císaře a jeho nástupu na trůn. Jak dalece tento článek pobavil či byl naopak přijat s velkou vážností, to se dnes neodvážíme odhadnout. Nicméně proroctví, že již od 12. prosince 1914 by se přípravy na vánoční svátky mohly konat ve znamení světového míru, se redakci onoho listu nenaplnilo. V žádném proroctví té doby však nestálo, že to, co lidé dosud zažili, je jen nepatrná část z válečného utrpení, které je ještě čekalo do skutečného konce v roce 1918... A jaké z toho plyne poučení dnes. Žádné. Jsme nepoučitelní...

Petra KOUTNÁ a Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)