Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
11.12.: Policisté v průběhu adventu upozorňují na rizika spojená s vánočními svátky

11.12.: Od tajemného pohybu oltářního křížku v Číhošti uplynulo již pětasedmdesát let

11.12.: Havlíčkobrodské muzeum připomíná, jak vánoční svátky slavili naši předci

11.12.: Dukovany zmodernizovaly stanice surové vody, splnily další krok k dlouhodobému provozu elektrárny

10.12.: Policisté zachránili život mladého muže, který chtěl spáchat sebevraždu

10.12.: Okresní sdružení České lékařské komory ocenilo profesora Maxmiliána Kašparů titulem Vynikající lékař Pelhřimovska

10.12.: Naděje pro ohrožené hrošíky liberijské – v zoologické zahradě v Jihlavě se narodilo mládě

10.12.: Ladovy Vánoce: lití olova, zdobení perníčků, vůně jitrnic

10.12.: Farmářský a řemeslný jarmark v sobotu v Novém Městě na Moravě

10.12.: Dialýza v nemocnici v Třebíči je zmodernizovaná. Přípravu dialyzačních roztoků zajišťuje systém automatického centrálního míchání

7.12.: Kojná korunního prince Rudolfa pocházela z Luk nad Jihlavou

6.12.: Výstava fotografa Antonína Vystrčila zachycuje zimu na obrázcích Josefa Lady i Trnkovo dioráma Svatba broučků

6.12.: Vánoční stromek v pelhřimovském muzeu rekordů je vytvořený z 1512 kapřích šupin

6.12.: Starý Brněnský most v Jihlavě je po opravách zprůjezdněný

6.12.: Infocentrum v elektrárně v Dukovanech o druhém a třetím adventním víkendu připravilo vánoční prohlídky s tvořením a Ježíškovu poštu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Gustav Mahler 2000 & Jihlava

Pod tímto titulem proběhne v Jihlavě řada kulturních podniků, které oslaví 140. výročí narození Gustava Mahlera. Jednou z připravovaných akcí bude výstava originálních archivních dokumentů, které souvisejí s pobytem rodiny Mahlerů v Jihlavě a které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Jihlavě.

Dvě podoby Gustava Mahlera...
Návštěvníci shlédnou listiny týkající se koupě domu ve Znojemské ulici a zřízení palírny s výčepem, podívají se na stránky matrik příslušníků města Jihlavy, kde byli zapsáni všichni členové početné Mahlerovy rodiny a další dokumenty týkající se Mahlerových učitelů a přátel. Nebudou chybět ani ukázky z českého a německého místního tisku oslavujícího jeho věhlas a světovost. Archivní knihovna pak celou slavnostní atmosféru výstavy doplní publikacemi věnovanými autorově životu a dílu, které se mohou stát pro mnohé zájemce dalším zdrojem poznání osobnosti Gustava Mahlera.
Jeho samotného nám přiblíží originály třídních výkazů německého gymnasia v Jihlavě z let 1869 - 1877 a maturitního protokolu z roku 1877. Dále to budou jeho fotografie, dopisy a pohlednice z různých míst Evropy a Spojených států, které se dochovaly v písemné pozůstalosti Heinricha Fischera, ředitele městské hudby v Jihlavě, u něhož byl mladý Mahler častým hostem a z jehož synem Theodorem, pozdějším presidentem krajského soudu se dlouhá léta upřímně přátelil.
Překvapením bude presentace dosud neznámých písemných dokumentů z Mahlerova života, které nedávno objevil v Zemském archivu v Brně jihlavský badatel ing. Josef Poukar a které již byly převezeny do Státního okresního archivu v Jihlavě k odbornému posouzení a zpracování. Tento významný objev je dokladem toho, že je stále ještě co nacházet a že ani v této oblasti není nouze o velké překvapení, zvláště pokud se badatel nenechává odradit prvním neúspěchem a má víc než dostatek trpělivosti.
Bude to poprvé, kdy se široká veřejnost a všichni milovníci Mahlerovy hudby budou moci seznámit se vzácnými dokumenty z počátku jeho života a poznat kořeny jeho budoucí tvorby. Nad stránkami jihlavských novin si pak mimoděk mohou položit otázku, komu vlastně Gustav Mahler patří? Při příležitosti dvacátého výročí jeho úmrtí psaly tehdy Jihlavské listy: "Zdá se, že dříve se německá Jihlava k Mahlerovi, jejž dnes si přisvojují Němci, Židé a Češi, příliš nehlásila, neboť teprve v roce 1924 za režimu českých vlád komisaře Výborného byla na návrh prof. Bradáče pojmenována dosavadní Schönmälzergasse jménem světového dirigenta židovského původu Gust. Mahlera, který zde získal zásluhy hudební výchovy. Ve Znojemské ulici na domě č. 6, kde Mahler posledně bydlel, bude z výtěžku oslavy, kterou pořádá městská rada jihlavská v sobotu dne 21. března 1931, zasazena zvěčnělému Mistru pamětní deska. Bude to v blízkosti pamětní desky druhého hudebního genia, který rovněž v Jihlavě studoval - Bedřicha Smetany".
Komu tedy patří Gustav Mahler. Patří všem. Podle Arnošta Lustiga - byl a je světélkem ve tmě. Dodejme na závěr, že by měl znamenat světlo pro všechny, k nimž doléhá jeho hudba, ať už je vnímána sluchem, srdcem nebo lidskou kůží...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)