Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.6.: Sbírka skla, porcelánu a keramiky na zámku ve Velkém Meziříčí

24.6.: Z policejního deníku: žena která bourala, nadýchala přes tři promile; cyklista byl opilý

24.6.: V úkrytu kamionu se skrývali migranti, do návěsu se dostali zřejmě v Rumunsku

24.6.: Třiačtyřicetiletá žena z Pacova, po které policisté pátrali od 11. května, byla nalezena bez známek života

24.6.: Skalní stěna v ulici Mostecká v Jihlavě bude bezpečnější

24.6.: Na silnici I/23 u Vladislavi koncem týdne zmizí kyvadlově řízený provoz

24.6.: Jan Kodeš vstoupil v Pelhřimově do Rekordmanské síně slávy

24.6.: Fialovo znárodňování

24.6.: Dětské oddělení v jihlavské nemocnici obdrželo pro nejmenší pacienty dvacet nových monitorů dechu

23.6.: Závodník, který se v Jihlavě zranil při víkendovém závodu horských kol, zemřel

23.6.: Z policejního deníku: žena v jihlavské prodejně přišla o mobilní telefon, policisté žádají o pomoc svědky

23.6.: Policisté hledají svědky vážné nehody u Lísku a také cyklistu ve žluto černém dresu

23.6.: Pachatele vloupání přistihl majitel na místě činu

23.6.: Mladý řidič s vozidlem u Jihlavy havaroval, auto skončilo na střeše

23.6.: Meteorologové varují na Vysočině před požáry, silnými bouřkami a možnými povodněmi

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 11.10.2007
Kraťoučké ohlédnutí za rokem 1925
Proč právě za rokem 1925? Protože začínal 1. lednem a protože se toho dne stalo první vážné neštěstí. V deset hodin dopoledne vracel se obecní chudý Martin Eigl z novoročních návštěv z Rantířova domů do Vyskytné a nedaleko tzv. kamenné lávky spadl z příkré stráně dolů k Jiřínskému potoku a zabil se. Podle kronikáře Siegla prochodil prý snad všechny alpské země a viděl mnohá velká města a o všem tom cizím světě dovedl nejen vyprávět, ale i zpívat a recitovat.
A pak už jakoby Smrtka né a né z okolí Vyskytné odejít. V polovině ledna si počkala na zdejšího pekařského mistra Franze Schnellera. Potom dala o sobě vědět v červenci v Hlávkově. Při kopání základů jedné tamní stodoly byla nalezena lidská kostra. Podle znaleckého posudku obvodního lékaře se jednalo o kostru ženy nacházející se v zemi už dobrých 120 až 150 let a příčinou mohl být zločin. Vražda. Vražda ze žárlivosti, z lásky, kdo ví. Oficiální lejstra nic neřeknou a kde jinde pátrat. Kdo tehdy komu scházel?
Smrt se zatoulala i do stáje. V Kostelci 19. srpna blesk zabil dvě krávy a v Cejli způsobil požár. Toho dne bylo vůbec extrémně špatné počasí. Takové bývá často i dnes. Krajem se v odpoledních hodinách přehnala bouře s vichřicí lámající stromy a vyvracející je i s kořeny. Dravá voda rozervala tehdy silnice a cesty. A bylo hůř. Počátkem října vypukl požár v Novém Rounku. Celá usedlost lehla popelem. Uhořela čtyři prasata, hlídací pes, toho je mi líto nejvíc, a potom všechny zásoby a celá úroda. Prý to způsobil pasák svojí dýmkou zhotovenou z kaštanu. No, povídalo se to a zapsal to i kronikář.
A přišel listopad. A zase tady šmejdila Smrtka. Tentokrát se proháněla po lese a číhala a správný okamžik. Stalo se 24. listopadu. Při kácení lesa v Prátýnkách byl padajícím stromem usmrcen domkář Johann Zadek z Hlávkova. A teď, čtenáři a sběrateli křížových kamenů, zpozorni. Uprostřed lesní cesty jižně od Hlávkova nachází se v zemi veliký plochý balvan s vyobrazením křížku a s iniciálami J Z. Před nějakým časem, když jsem kámen vůbec poprvé zaregistroval, vyprávěl mi kdosi, že na onom místě zemřel listonoš. Ne, ne. Nebyl to listonoš. Někdo z rodiny zabitého tam vyryl do kamene upomívku na ono velké neštěstí, které rodinu postihlo.
Zatím co domkář byl tiše uložen do hrobu, velký smuteční obřad se konal při příležitosti úmrtí sedláka Franze Siegla. Delegace různých spolků, sdružení, kolporací a obcí se přišla rozloučit s jedním z propagátorů jihlavského jazykového ostrůvku. A zatím co řečníci řečnili, Smrtka se poklidně procházela krajem dál. Ostrůvek nebo ostrov. Smrt nerespektuje hranice. Neptá se na zásluhy. Jednoduše ukáže, a jde se...
Konečně. Za rok 1925 vykázal farní úřad ve Vyskytné nad Jihlavou 51 křtů, 15 svateb a 31 pohřbů. A věřte nebo nevěřte, starý rok ještě dozníval a nový se chystal vykročit a už tady byla sebevražda. Na Nový rok ráno se v Jiříně oběsil chalupník H. ve stáří 63 roků. Tak vidíte, stále se něco dělo. Stále se něco děje i dneska.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)