Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.5.: Z policejního deníku: zloděj si z domu odnesl prsten; pohřešovanou seniorku policisté vypátrali; opilý muž vylezl nastřechu

25.5.: Ve čtvrtek se lidé nedovolají do novoměstské nemocnice ani z nemocnice

25.5.: V Třebíči srazil vlak ženu, ta následkům zranění podlehla

25.5.: Rekordmani roku byli oceněni v Senátu

25.5.: Pro Paměť národa poběží v Třebíči v sobotu 28. května

25.5.: Požár rodinného domu a stodoly ve Veselé napáchal škodu za 1,5 milionu korun

25.5.: Meteocentrum: Profesionální předpovědi počasí od českých meteorologů s přesností na minuty ve vašem telefonu

25.5.: Flotilu záchranky na Vysočině posílí osm nových sanitek

25.5.: Filmová hvězda Masotra z táborské zoo oslaví kulaté desáté narozeniny

24.5.: Z policejního deníku: pohřešovanou třináctiletou dívku našli policisté opilou; opilý cyklista boural, nadýchal přes tři promile

24.5.: Vedení pelhřimovské radnice jednalo o variantách rekonstrukce zchátralé kaple svaté Anny

24.5.: U Větrného Jeníkova se srazil autobus s osobním autem, dvě osoby utrpěly zranění

24.5.: Pomněnkový den - Mezinárodní den pohřešovaných dětí; policisté na Vysočině aktuálně pátrají po 27 dětech

24.5.: Muzejní a galerijní noc v jihlavském muzeu nabídne přednášky, komentované prohlídky i ohňovou show

24.5.: Letošní pátý ročník Běhu pro Bárku v Jihlavě bude součástí Festivalu dětí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 24.2.2008
Flašinetář
Jednou šel z Proseče do Kaliště flašinetář. Když přišel ke hřbitovu, pomyslil si: „Chudáci, leží tu a nikdo jich neobveseluje“.
Postavil flašinet ke dveřím hřbitova a hrál. Brzy ze hřbitova počal po něm někdo házeti kamením. Kamení dopadalo hustěji a hustěji. Flašinetář nejdříve se schoval pod flašinet. Ani tam však nebylo bezpečno. Proto utekl do Kaliště, kde přespal.
Ráno si šel pro flašinet ke hřbitovu. Flašinet byl však rozbitý a na silnici bylo tolik kamení, že prý nemohli lidé tudy ani jezditi.
Ladislav VILÍMEK


Vydáno 24.2.2008
Ohnivé sudy
Jednou se pan farář z Větrného Jeníkova vracel ze Smrčné. Jda mimo Černý rybník, uviděl prapodivný zjev.
Po cestě naproti němu valilo se asi deset ohnivých sudů, volajících úpěnlivě: „Málo sladu! Málo sladu!“. Před samým farářem pak rázem zmizely.
V neděli večer přišel do hostince také sládek jeníkovského pivovaru a pan farář mu hned sdělil, co viděl. Sládek se začervenal a polekal se, že mu ani vlastní pivo nechutnalo. Avšak pomohlo to! Od té doby vařil lepší pivo a ohnivých sudů již nikdo neviděl.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)