Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.12.: Vánoční sbírka Vánočky pro kočky pomůže opuštěným kočkám a koťátkům v nouzi

2.12.: Vánoční předměty, které odvál čas, budou vystaveny v havlíčkobrodském muzeu

2.12.: Sbírka potravin opět pomohla doplnit zásoby pro nejpotřebnější

2.12.: Recidivista, který se vloupal na Žďársku do tří objektů, putoval za mříže

2.12.: Policisté v Havlíčkově Brodě mají nově vybavenou speciální výslechovou místnost

2.12.: Pelhřimovská nemocnice rozšiřuje své služby pro neslyšící pacienty

2.12.: Med, medové pečivo, svíčky z včelího vosku i živé včely, to vše nabídne včelařská výstava ve Velké Bíteši

2.12.: Boj o post krále táborské zoo? Simba se trůnu jen tak nevzdá

1.12.: Výstava na zámku ve Velkém Meziříčí přibližuje oslavu Vánoc v chaloupce i měšťanském domě

1.12.: V jihlavské zoo se narodilo historicky první mládě guerézy běloramenné

1.12.: Nadělte si pod vánoční stromeček exotické zvíře. Starost s jeho chovem nechte na táborské zoo

1.12.: Horácké Vánoce v Jihlavě s folklorním souborem Pramínek

30.11.: Advent v Jihlavě nabídne trhy, vánoční trolejbus, bruslení i svátečně vyzdobené ulice

27.11.: Přijďte se seznámit s bílým lvem Gandalfem do táborské zoo na jeho první komentované krmení

27.11.: Pracovníky Dukovan čeká nejrozsáhlejší letošní preventivní cvičení s ukrytím i evakuací osob

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 8.4.2008
Příspěvek k evidenci a poznání křížových kamenů na Jihlavsku
Všelijaké poznámky týkající se velkostatku Mirošovice, tak nadepsal svůj rukopis Vilém Richlý v roce 1885. Byl majitelem nejen velkostatku, ale také zámku v Mirošově u Jihlavy, po němž dnes nenajdeme ani památky. Od poloviny až do závěru 20. století chátral a nakonec byl srovnán se zemí. V úvodu zmíněný rukopis byl zcela náhodně objeven pohozený v opuštěném zámeckém areálu krátce po druhé světové válce a je v držení soukromého sběratele.
Vilém Richlý se narodil dne 30. dubna 1837 v Radlíku u Jílového, jako třetí dítě Prokopa a Anežky Richlých. Dětství prožil v Radlíku, mládí na velkostatku ve Lžíně a Květinově. Po absolvování jindřichohradeckého a jihlavského gymnasia, kde v roce 1856 složil maturitní zkoušku, navrátil se k otci do Květinova, aby se zde zdokonalil v budoucím řízení a správě velkostatku. Teprve v průběhu šedesátých let 19. století se stále častěji zdržoval u svého strýce v již zmíněném Mirošově, kde se nakonec i s rodinou natrvalo usadil. Zemřel 5. ledna 1904 a je pohřben v rodinné hrobce v Dušejově.
Od svého mládí se věnoval přírodním vědám, archeologii a historii. Časem se vypracoval na opravdového odborníka. Svoji první sbírku různých starožitností založil v roce 1882. O dva roky později, když se četnými nálezy, dary a koupěmi rozšířila, vzniklo na mirošovském zámku jeho soukromé museum. Jednotlivé předměty, stejně jako aktivity z různých oblastí svého zájmu, kresil a zapisoval do knížek, z nichž patrně většina je dnes uložena v Museu Vysočiny v Jihlavě.
Předmětem našeho zájmu bude nejen popsání nalezeného a dosud nepublikovaného Richlého rukopisu z roku 1885, ale především srovnání jedné z jeho kapitol týkající se křížových kamenů a kamenných křížů s jeho pozdějším rukopisem, který byl celý věnován této problematice a který je na titulu nadepsán "Kříže okolí velkostatku Mirešovice. Kreslil a maloval dle skutečnosti Vilém Richlý, 1892.“ Uvedený rukopis uložený dnes v jihlavském muzeu popsal Zdeněk Jaroš ve Vlastivědném sborníku Vysočiny X. v roce 1997.
Nově objevený rukopis má rozměry 14 x 20,5 cm a je sepsán černým inkoustem. Vedle 24 na sebe nenavazujících kapitol obsahuje jediný barevný obrázek litinového polního kříže z 19. století. Nás však bude zajímat především kapitola s názvem "Kříže kamenné", která je přepsána v původní podobě, bez jakýchkoliv úprav. Poznámky k jednotlivým křížovým kamenům a kamenným křížům v závěru článku jsou doplněny o některé skutečnosti z Richlého pozdějšího rukopisu z roku 1892 a dále jsou připojeny nové poznámky autora tohoto článku spolu s evidenčními čísly přidělenými těmto památkám při celostátním průzkumu prováděném Museem v Aši. Výsledný soubor byl poprvé zveřejněn v publikaci Kamenné kříže Čech a Moravy v roce 1997. Badatelskou činnost na okrese Jihlava prováděli manželé Helena a Vladimír Businští z Prahy za přispění některých obecních úřadů a za vydatné pomoci celé řady místních kronikářů a ostatních nadšenců.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)