Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
11.12.: Policisté v průběhu adventu upozorňují na rizika spojená s vánočními svátky

11.12.: Od tajemného pohybu oltářního křížku v Číhošti uplynulo již pětasedmdesát let

11.12.: Havlíčkobrodské muzeum připomíná, jak vánoční svátky slavili naši předci

11.12.: Dukovany zmodernizovaly stanice surové vody, splnily další krok k dlouhodobému provozu elektrárny

10.12.: Policisté zachránili život mladého muže, který chtěl spáchat sebevraždu

10.12.: Okresní sdružení České lékařské komory ocenilo profesora Maxmiliána Kašparů titulem Vynikající lékař Pelhřimovska

10.12.: Naděje pro ohrožené hrošíky liberijské – v zoologické zahradě v Jihlavě se narodilo mládě

10.12.: Ladovy Vánoce: lití olova, zdobení perníčků, vůně jitrnic

10.12.: Farmářský a řemeslný jarmark v sobotu v Novém Městě na Moravě

10.12.: Dialýza v nemocnici v Třebíči je zmodernizovaná. Přípravu dialyzačních roztoků zajišťuje systém automatického centrálního míchání

7.12.: Kojná korunního prince Rudolfa pocházela z Luk nad Jihlavou

6.12.: Výstava fotografa Antonína Vystrčila zachycuje zimu na obrázcích Josefa Lady i Trnkovo dioráma Svatba broučků

6.12.: Vánoční stromek v pelhřimovském muzeu rekordů je vytvořený z 1512 kapřích šupin

6.12.: Starý Brněnský most v Jihlavě je po opravách zprůjezdněný

6.12.: Infocentrum v elektrárně v Dukovanech o druhém a třetím adventním víkendu připravilo vánoční prohlídky s tvořením a Ježíškovu poštu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 8.4.2008
Kříže kamenné
Když v našem česko moravském středohoří vozovimi cesty se ubíráme z vesnici do vesničky, zajistě si povšimneme kamenů hrubých, čtyřhranných při cestách, na rozcestích, i v samé osadě stojících. Při bližším pátrání, shledáme, že to jsou plotny žůlové, kolmo stojící, z pravidla jen na jedné straně uhlazené a nanich různého tvaru - kříž. Při kříži, i také na kříži bývá ještě nějaký předmět vytesaný: šipka, také dvě; sekyra; sekyra a dýka neb kladivo; dýka; kopí; kolečko; erb atd. Nalézáme též litery, z pravidla již nepřečitelné, ale osady české neb německé; pořídka letopočet a to z 16. neb 17. století; z 18. jsou vzácnější již; letopis ten umístěn bývá nad neb také pod křížem. Vzácnější a snad také mladší jsou z obou stran uhlazené a také z obou stran ornamentované. Kříže kamenné, tehdy bez plotny, jen tak vytesané bez plotny, jsou méně hojné. Málo vesnic zde asi bude bez takového kříže; bývají také dva, zřídka jich více. Lid s křížem takovým vždy nějakou událost truchlivou, jednotlivé osoby se týkající, spojuje a budouť to skutečně asi upomínky na takový krvavý příběh; vždyť jest jich několik z doby třicetileté války, z doby kdy Švédové v Čechách pustošili, pálili a vraždili; nejistota pak jmění tak i života dobu tu naznačuje! Snad byl také nějaký postaven od člověka pobožného, aby si lid okolo jdoucí na Boha spoměl.
Z osmnáctého století máme zde tak zvaná „Muka Boží“ (Martersäule) a nalézáme je také roztroušeně na podobných místech jako spíše uvedené kříže kamenné. Obyčejně složené jsou z vícero kusů a mají nahoře kříž, dvojatý, železný a dole na kameně letopočet a jsou popsané. Z jednoho kamene jen zhotovené jsou vzácnější a snad obyčejně starší. Muka Boží jsou skutečně upomínky na doby nad míru truchlivé, hlavně na dobu, když v Čechách mor řádil nejukrutněji, tak že nezřídka osady celé vymřely!
V naší době, tehdy v 19. století, zaujímají místa těch křížů kamenných a muk božích, kříže železné s podstavci kamennými, čistě vypracované a pozlacené a neb docela kamenné, s Kristem pánem železným a zlaceným, s nápisy atd.
Uvedu nyní, mě známé plotny s kříži, kříže kamenné a Muka Boží; kříže novější vynechám docela.
1. Mirešovice (dnes Mirošov). Velkostatek má plotnu takovou s křížem a na straně pravé s bambytkou; nahoře jest r. 1644, pod ním "Mattej Mev". Nyní stojí v zahradě a stál spíše hned za rohem zdi zahradní a jest o něm pověsť, že otec ovčák syna svého z boje domu se vracejícího, když v době noční oknem do ovčína se ubíral, za zloděje držel a zastřelil. Na návsi ve vsi Mirošov stojí také plotna taková, na níž kříž, v pravo sekyra a v levo dýka. Povídá se, že zde někdo zmyl! Celý kamen, zapadlý jsem r. 1890 nechal vyzdvíhovati a patřičně postaviti. Uprostřed, podél celého kříže vyrytá kopí.
2. Jedlov. Zde se nalézá za vesnicí, na pravé straně vozové cesty vedoucí ku "Kovandě" hrubě zhotovený kříž kamenný (bez plotny). Povalený ležel dlouhá léta a zarost do drn. R. 1892. nechal jsem ho řádně postaviti. Pověst, že zde někdo, sázkou nesa vědro píva z Hladova na Kovandu, mrtev klesl - jest asi velmi pochybnou.
3. Zejl (dnes Cejle). Když z Mirošova do Cejle přes Klepák jdeme a k rozcestí z Cejle do Dvorců dorazíme, uvidíme hned na pravo mezi na mezi, šikmo stojící starou, hrubou plotnu žůlovou, proti východu s křížem a na něm nemotornou sekyru. Na druhé straně jest vytesaná, hluboká rýha. Dále jest ve vesnici, na školu opřená, vypracovaná plotna s křížem a s každé strany kolečko.
4. Hojkov. Kříž kamenný na plotně hrubé, žůlové, na levo s kopí najdeme za vesnicí při vozové cestě do lesa a k Mešnici. Stojí nad polním tarasovým rohem.
5. Dušejov. Na hranicích Boršovských, na pastvině Dušejovské, v levo od cesty vozové z Dušejova do Boršova, máme zas plotnu s křížem po každé straně, práce jemnější. Byl povalený a nechal jsem řádně postaviti. Opakuje se zde pověst podobná jako u Jedlova; osobou, vědro píva nesoucí, znamená lid, že to byl kněz - hrubý žert to zajistě.
6. Milíčov. Za vsí, v tarase zachovaná plotna se křížem a v levo nějakou zbraní? nachází se v pravo vozové cesty do Jankova vedoucí; místo jest hned za sušárnou. Představený slíbil, že zapadlý kříž nechá vyzdvíhovati a jak se sluší postaviti nad taras aby byl viditelný.
7. Dvorce. I zde nalezneme plotnu s křížem, nápisem nepřečitelným a letopočtem 1645. Stojí uprostřed vsi, při louži nečisté; celé okolí pravé hnojiště. Představený, na mou domluvu, jest ochoten památku tu starou lépe umístiti.
8. Hladov (dnes Hubenov). Když jsem se dozvěděl o plotně s křížem na pastvišti Kováře, proti Šulákovsku, zajel jsem si tam. Ležel zarostlý v drně; nechal ho postaviti; jest práce lepší z letopočtem 1715 pod křížem a s písmeny dílem zašlými, že prý zde les býval; ze stromu mladé vrány vybírající prý spadl a se zabil. - V samé vsi při silnici u usedlosti "Šimka" neb Müllera nachází se též plotna, na níž kříž a nápis: Anno 1602 ..... Neümon alhier schendlich Und böslich in seinen eigene Houss Umb sein leben komen Geschen am tag Bomorum den 31 Juoriy Gott sey ihm genedig. Lid vypravuje, že zde ten kříž postaven byl na památku, že z toho místa sud píva ten nesl, který pak u
„Jedlova“ skonal. Nápis dokazuje, že "vott populi" se také míliti může!
9. V Ježené máme dvě takové plotny žulové s kříži; jednu nalézáme když do mlýna Frühaufova shůru k lesu Šulákovsko po hranicích jdeme; stojí při příkopu a použitá za kamen hraniční č. 56; na ní letopočet 1602, kříž, nůž a něco pravítku podobného.
10. Opatov. Směrem k Zbilidem od Opatova, již blíž hranicím, při škarpě silnice okresní, stojí tak zvaná "Baba", totiž kříž žulový, dole širší, na hlavě, jako obyčejně silně porouchaný; na něm s obou stran zařiznutý kříž a v tom z předu ještě kopí. Zdá se býti jeden z nejstarších.
11. Hosov na Moravě. Pod Hosovem proti Mirošovicím při rozcestí do Ranožírova jest v mezi při cestě vozové plotna s křížem a v levo s dýkou; letopočet na hlavě silně poškozené zdá se býti 1606? V Hosově při kapličce leží na sklepě plotna s křížem a v pravo meč husitský - nečistota okolí celé.
Nad Hosovem k Jihlavě, při silnici, při samé muky Boží, setkáváme se zas s plotnou takovou, na níž kříž a v pravo něco podlouhlého vytesáno.
12. Jihlava. Od nás před Jihlavou, pod hrází při Katových loukách uvidíme zas polo zarostlou plotnu s křížem a na něm letopočet 1592; Letopočet to nejstarší. Takto jest při samé Jihlavě, v nejbližším okolí velmi mnoho křížů na plotnách s dýky, kopí, šipkama, erby, noži atd.
13. Cerekvice dolní (dnes Dolní Cerekev). Má také mě známý takový kříž na plotně žulové a na kříži zaříznuté kopí. Nalézá se při silnici okresní z Cerekvice do Batelova, již při hranicích, na pravé škarpě, vedle cesta vozová.
14. V Pelhřimově jsem se dozvěděl o jediné takové, křížem zdobené plotně za městem proti Vlásenici, na levé straně, směrem ku kostelu Kalvárii. Na zadní straně jest české písmo nepřečitelné.
15. Také za Kostelcem , když se okresní silnicí vzhůru k novému světu jede, spatří se asi v polovici kopce, na levé straně na mezi polní starý kříž, plotnu žulovou a vedle v pravo sekyra.
16. Ježenský druhý kříž, též na plotně, ležící na mezi při cestě, zarostlý jest od Ježený proti Něm. Vyskytné. Při kříži v pravo jest meč husitský.
17. Spělov na Moravě. Hned za vsí, před poslední chalupou v pravo silnice okresní, vedoucí k Batelovu. Jest plotna žulová s křížem, v pravo předmět podlouhlý.
18. Šimanov. Za lesem Mordovny při cestě polní k Šimanovu v pravo plotna jemně otesaná s křížem a nepřečitelným nápisem. Letopočet 1860?
19. Jindřichův Hradec. Na konci města, v pravo před mostem přes Nežárku vedoucí silnice ku Praze při zahrádce plotna dosti hrubá, žulová s křížem, letopočtem 1593 a nápisem "Den co vlít?? Pržet koních zabit zemrel Kozelouch woť samoth" ( Koželouch od samoty. )
Pořadovým číslem 19. končí nejen výčet jednotlivých nalezišť, ale také poslední kapitola věnovaná křížovým kamenům a kamenným křížům. V celém textu je k datu 1885 zachyceno a popsáno celkem 24 exemplářů těchto kamenných památek. Všechny pak Vilém Richlý v roce 1892 znovu krátce popsal, opatřil barevným obrázkem a sbírku doplnil o dalších 7 křížových kamenů.
Není jistě bez zajímavosti, že v osmdesátých letech 19. století spolupracoval s dalším sběratelem, jihlavským lékařem MUDr. Leopoldem Fritzem, což dokládá mimo jiné také 14. kapitola námi popisovaného rukopisu nazvaná "Rostliny od Med. Dr. Fritze v zahradě a skleníku". Je pravděpodobné, že to byl právě Vilém Richlý, který MUDr. Fritze inspiroval k podobnému popisu a evidenci těchto památek v celém okolí Jihlavy. Jeho písemný a obrazový soubor dosáhl v roce 1895 počtu rovných, a jistě úctyhodných, 100 exemplářů. A to ještě pět křížových kamenů, které Richlý zaznamenal, na Fritzově soupisu nenajdeme. V současnosti se podle obou soupisů vytratilo z našeho nejbližšího okolí celkem 39 křížových kamenů ( ! ), když většina těchto ztrát byla zaznamenána v průběhu let 1950 - 1983.
Do roku 2001 je podle Společnosti pro výzkum kamenných křížů při Museu v Aši evidováno v okrese Jihlava celkem 104 křížových kamenů a kamenných křížů. Jejich počet však není zdaleka úplný. Někteří sběratelé či badatelé řadu nových objevů do Musea v Aši nesdělují. Publikace Zdeňka Jaroše, Pamětní kameny na Jihlavsku, registruje do roku 2003 celkem 174 těchto drobných kamenných památek. A nelze vyloučit, že se v průběhu let objeví další, neboť některá dříve popisovaná místa nebyla doposud prozkoumána.
Mnohem důležitější se však jeví zachování a údržba těchto drobných památek, často neprávem a z neznalosti opomíjených. Sebe dokonalejší evidence totiž, jak se zdá, nestačí. Nutný je zájem nejen kompetentních orgánů a institucí, ale také obdivovatelů těchto památek z řad obyvatel příslušných obcí. Příkladem je obec Bílý Kámen, kde je pečováno o všechny nemovité kulturní památky, křížové kameny nevyjímaje. Historie nás přesvědčuje, že jenom stálá péče o každý jednotlivý kamenný kříž nám dnes umožnila většinu těchto památek obdivovat. Rukopisy Viléma Richlého z konce 19. století, stejně jako práce MUDr. Leopolda Fritze z téže doby, jsou toho dokladem. Oba nejenom evidovali, popisovali a kreslili, ale také stavěli a udržovali.
Naopak smutný je pohled na dobu nedávnou, což dokládají hned dva přípisy ONV Jihlava. První pod č. j. Kult.3/83 ze dne 12. 1. 1983 požadoval na sedmi tehdejších MNV, aby provedly přemístění několika nemovitých kulturních památek mimo původní stanoviště, při čemž ve čtyřech případech šlo o smírčí čili křížové kameny. Kámen v Kalhově tak musel opustit školní zahradu a bylo mu vymezeno naprosto nevhodné místo na křižovatce, kde byl později vážně poškozen. Kámen v Horním Kosově byl přemístěn spolu s velkým cca 4 m vysokým kamenným křížem na strmou mez, kde byl volně pohozen a časem zarostl travou a kříž s Kristem byl "pro jistotu" uschován v nedaleké provozovně. Není jistě bez zajímavosti, že zatím co kamenný podstavec se dočkal svého kříže krátce po roce 1989, křížový kámen už dobrých 10 let leží jen tak na zemi a marně čeká na řádné usazení do země.
Druhý přípis ze dne 16. 11. 1983 rovněž informoval několik MNV v okrese Jihlava, tentokrát o "upuštění od ochrany památek", při čemž ze soupisu 33 položek bylo 8 ( ! ) křížových kamenů. V případě Bílého Kamene či Hybrálce byly kameny zničeny při budování komunikace, stejně jako v Hosově, kde terenním úpravám padl za oběť nejen křížový kámen, ale také vedle stojící krásná gotická Boží Muka opředená nejednou pověstí.
Neutěšená situace, zdá se, trvá i dnes, kdy se tyto drobné památky opět dostávájí do popředí zájmu nejen odborných pracovníků, ale i širší veřejnosti. Stále častěji se totiž stávají kořistí "sběratelů" nebo penězchtivých jedinců. Putují nejen do soukromých zahrádek či k chatám, ale i za hranice.
Poznámky k výše uvedeným křížovým kamenům:
1. Mirošov, oba křížové kameny jsou zachyceny Richlým v rukopise z r. l892 včetně vyobrazení, stejně tak zaznamenány Fritzem 1895. V Museu Aš jsou registrovány pod evid. čís. O535 a O181.
2. Jedlov, Richlý r. 1892 včetně vyobrazení, stejně Fritz 1895, v Aši pod evid. č. O533
3. Cejle, oba křížové kameny Richlý r. 1892 včetně vyobrazení, stejně tak Fritz 1895, v Aši křížový kámen se dvěma koly pod evid. č. O872, druhý kámen se sekerou je v současnosti nezvěstný a o jeho odstranění není ničeho bližšího známo
4. Hojkov, Richlý r. 1892 včetně obrázku, stejně Fritz 1895, v Aši pod evid. č. O323
5. Dušejov, Richlý r. 1892 včetně obrázku, stejně Fritz 1895, v současnosti je kámen nezvěstný, údajně byl zničen už při budování areálu JZD, podle jiného zdroje až při výstavbě čistící stanice odpadních vod
6. Milíčov, Richlý r. 1892 včetně obrázku, stejně Fritz 1895, v Aši pod evid. č. 0178
7. Dvorce, Richlý r. 1892 včetně obrázku ( letopočet četl 1645 ), rovněž tak Fritz 1895, původní stanoviště při návesním rybníčku, v Aši pod evid. č. O874 a s letopočtem patrně 1545, dnes zabudován v tarasu poblíž hostince
8. Hubenov, oba kameny Richlý r. 1892, stejně nepřesně byl čten a zdokumentován Fritzem 1895. Dnes je kámen s letopočtem 1715 registrován v obci Hubenov pod evid. č. 1409 a druhý, s letopočtem 1602, v obci Starý Hubenov pod evid. č. 0180. Jeho nápis četli nepřesně Fritz a Walter von Dreyhausen. Měl by znít takto : ANNO 1602 IST NEUMAN ALLHIER SCHENDLICH UND BOESLICH IN SEINEN EIGENE HAUSS, UMB SEIN LEBEN KOMMEN. GESCHEN AM TAG PALMARUM DEN 31 MARTIY, GOTT SEI IHM GENEDIG. ( Roku 1602 Neuman přišel zde hanebně a násilně o život ve svém vlastním domě. Stalo se na den Květné neděle 31. března. Bůh mu buď milostiv.)
9. Ježená, Richlý r. 1892 jej zařadil k Německé Vyskytné. Fritzem nebyl r.1895 evidován. V Aši pod evid. č. 1028 a s letopočtem 1601, na druhém straně číslo 55, vedle nože je znázorněna patrně ocílka, podle pověsti zde řezník zavraždil služku, chybně je zařazen do katastru obce Ježená, správně patří do katastru Vyskytné nad Jihlavou. Leží povalený a zarostlý pod mezí.
10. Opatov, Richlý r. 1892 včetně obrázku, stejně Fritz 1895. V Aši pod evid. č. O884, ale chybně zařazen do katastru obce Zbilidy místo Opatova.
11. Hosov, Richlý r. 1892 tady zaregistroval 3 křížové kameny včetně vyobrazení, stejně tak Fritz 1895. Dnes zůstal pouze jediný na návsi u kaple, v Aši pod evid. č. 0878. Kámen při západním okraji obce byl patrně zničen při budování nové státní silnice po r. 1950 a kámen na východní straně byl spolu s Božími Mukami zničen při úpravách nového areálu vodárny kolem roku 1983.
12. Jihlava, zaznamenán Richlým r. 1892 včetně obrázku, Fritzem nebyl r.1895 evidován. Dnes nezvěstný, zmizel při zakládání zahrádkářské kolonie po r. 1960.
13. Dolní Cerekev, Richlý r. 1892 včetně vyobrazení, rovněž Fritz 1895. V Aši veden pod evid. č. 0322.
14. Pelhřimov , Richlý r. 1892 včetně vyobrazení a to na původním místě při cestě do Vlásenice, Fritzem nebyl 1895 registrován. Dnes je kámen uložen v ambitu kostela Panny Marie Bolestné v Pelhřimově, v Aši pod evid. č. 0732.
15. Kostelec u Jihlavy, Richlý r. 1892 včetně vyobrazení, stejně Fritz r. 1895. Dnes nezvěstný, údajně zavalen zeminou při úpravách silnice po r. 1955.
16. Ježená, Richlý r. 1892 včetně vyobrazení. Fritzem 1895 registrován u Jiřína. Dnes v Aši správně zapsán v katastru obce Jiřín okr. Jihlava pod evid. č. 0083.
17. Spělov, Richlý r. 1892 včetně vyobrazení. Fritzem nebyl r.1895 dokumentován. Dnes nezvěstný, od jeho ochrany upuštěno MK ČSR dne 16. 11. 1983.
18. Šimanov, Richlý r. 1892 včetně vyobrazení s letopočtem 1860. Fritzem nebyl registrován. V Aši pod evid. č. 0883, ale s letopočtem asi 1890.
19. Jindřichův Hradec, Richlý r. 1892 včetně vyobrazení na původním místě při silnici do Prahy, nápis byl už r. 1885 částečně rozluštěn ( patrně by měl znít: 1593 Den co wlit-pržet konie a zabit-zemrel koželouch-wot samoth - pozn. autora ). Podobně zanamenal nápis Fritz v r. 1895. V r. 1996 Jaroš uvádí, že kámen je nezvěstný, avšak v Aši je kámen téhož roku zdokumentován pod evid. č. 0370. Je nově umístěn na chodbě jindřichohradeckého musea, jen nápis je dnes už zcela nečitelný.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)