1ně - Prodali niže podepsani s powolenim Wrchnostenského Auřadu a wědomosti wšech ostatnich Beranowských obýwatelu Jánowi Pertlikowi mezy zahradau a stodolau Martina Hujky z Nra 29 a pak mezy zahradau Matěje Schmida z Nrem 40 to celé 24 kwadratnich prawim čtyry a dwacet Quadratnich sahu obsahujicy misto, na kterémžto oddáwných času ta stara kaple swat. Joachyma a Anny už do roku 1837 stála z cela za 12 fr. 24 kr. na Střibře s tauto wyminkau : Že ani Ján Pertlik ani kdo jiný po něm nikda se
opowážiti nesmi na tom poswěceném mistě nějaké obydli tim meně marstal nebo chliw pro dobytek wystawěti, toliko jenom wždycky jako zahrada se užiwati, sklep anebo stodolu jenom s powolenim a wědomosti auřadu wystawiti možná jemu neb jeho dedičum na tom mistě bude.
Pakliby kdo proti wymince a zawážku předcy ty weyš zakázané wěcy na tom mistě se opowážil, tu oboje : to jest, to misto y penize které za ně dal strati, a obec z nowu jinému prodati, aneb sama uzitkowati muže.
2he - Za tu smluwenau cenu, totiž za 12 fr. 24 kr. přijimá Ján Pertlik se wšemi těmi weyš oznamenýma wyminkami to misto. A poněwadž obec jinau mnoho wětši a pěknějši kapli na swé autraty wystawěla, protož se tyto penize tež na duležité a newyhnutedlně potřebné wěcy do nowé kaple wydati museli, kterážto take Ján Pertlik w hotowosti a skutečně hned upřitomnosti wšech niže podepsaných wypočitaje zaplatil. Přitom ale take ...
( zbývající část textu je nečitelná - pozn. autora )
3ti - Ján Pertlik sebe a swé dediče nejenom na nynějši časy, nybrž jak dlauho to misto užiwati budau zawazuje, každého roku z toho zakaupeného mista při swátku Swat. Hawla 30 kr. prawim třidcet krejcaru běžicych peněz jakožto Aurok do obecniho duchodu platiti, a bezewšech wymluw odwáděti. Nesmi se ale ......
4te - Toto dnešniho dne zapradané misto, nikda bez wědomosti a dowoleni mistniho Richtáře a Konšelu prodáwati, nebot každá jiná Smlauwa, která se bez wědomosti a potwrzeni stane neplatná bude ...... wšak ale -
5te - Kdyby se to misto někdy zase pro obecné dobré a na duležité wěcy potřebowat mohlo a mělo,tu se jemu neb dědičum jeho 24 fr. prawim dwacet čtyry zlaty opět na střibrných penězych z obecniho duchodu za ustaupenau wyplatiti musy. Z jiných ale přičin nesmi ani auřad neb některý obywatel se opowážiti jemu to odezmaut chtiti, lečby to on aneb jeho potomcy dobrowolně za slušnau cenu popustiti a odprodati chtěli.
K potwrzeni a platnosti pro budaucy wěčné časy tohoto zápisu nejenom jsme se wlastni rukau podepsali, nybrž spolu take náš Obecni Decret přitiskli.
Tak se stalo w Welkém Beranowě dne 19ho Máje 1839.
Jozef Mach Richtář, Tomas Kittler Končel, Johan Frey Konsell, Matěj Hecht Saused, Waclaw Hecht Saused, Joseph Nowotny saused, Mates Swoboda saused, Jakub Kalny Saused, +++ Johann Pertlik Kupujicy - k podpisu dožadaný Johann Frant. Stiáwa, Joseph Augusta, Saused ... , Joseph Hloušek, Saused ...
Ze staré kaple zwonek byl opět do nowé na wěžku 1838 zawěšen. Poněwadž ale jeho slaby zwuk nemohl cele obcy bud k modleni, neb na křestanské cwičeni, aneb k službám Božim znameni dáti, protož nechali obce Předstaweni w roku 1841 za přihospodařené obecni penize w Jihlawě 67 liber těžký zwon udělati, za kterýžto dle wáhy musyli 67 fr. zwonarowi a
2 fr. 48 kr. za okowáni hlawy zemečnikowi vyplatiti. Koštuje tedy obé dohromady 69 fr. 48 k. na Střibre. W sobotu před Swatodušnimi swatky tehož roku jej Pan Děkan w Luckem chrámu páně poswětil, a pak w autery Swatodušni o 6 hodinách rano jej Tomáš Kitler misto pro něj připrawil a zawěsyl.
Ján Frant. Stiáwa
Na straně 10 je v horní části pouze tento krátký text :
W roku 1843 byl z přijmu obecních do zdejší kaple Sw. Anny zjednaný kalich za sumu 20 zl. koml. mince.
Welkém Beranowě dne 30. ledna 1846 Johann Kabatek
(Další stránky knihy jsou již prázdné - pozn. autora)
Vraťme se v závěru ještě jednou do historie beranovské kaple. V jedné ze školních knih můžeme číst i další fakta o pořízení malých varhan v roce 1851, o vysvěcení nového oltáře sv. Anny dne 20. července 1895, který za obnos 500 zlatých pořídila Rosalie Šoulová z Velkého Beranova čp. 4. A nebo téhož roku dala obec novou dlažbu do kaple. Z jiné, tentokrát PAMÁTNI KNIHY, věnující se výhradně zdejší škole, můžeme obdržet zajímavou informaci o zakoupení dvou nových zvonů v roce 1896 pro kostelíček sv. Anny. Zvony byly pojmenovány sv. Anna a sv. Jakub a byly pořízeny za částku 260 zlatých.
Z přepsaného dokumentu pak vyplývá, že autorem projektu a stavitelem nové velkoberanovské kaple byl jihlavský městský stavitel Johann Rathausky, jehož syn Eduard Rathausky byl ve druhé polovině 19. století autorem plánů židovské synagogy v Jihlavě, vstupního objektu ústředního hřbitova a stavebních úprav mnoha jihlavských domů.
V závěru se nelze nezmínit o vzniku církve československé, do jejíchž řad vstoupila po roce 1920 i řada beranovských katolických věřících. Dokonce se uvažovalo o vybudování modlitebny ve Velkém Beranově, neboť v prvních letech sloužila k bohoslužbám jedna ze tříd ve stávající školní budově. Po roce 1924 však věřících počalo ubývat a někteří se znovu navraceli ke katolíkům. Přesto byl vhodný pozemek pro stavbu modlitebny vybrán, ale k její realizaci nikdy nedošlo. Zůstalo jen u odhalení pomníku padlým v roce 1922 a pomníku selskému vůdci Antonínu Švehlovi v roce 1936.