Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.10.: Z policejního deníku: opilý muž napadal svoji matku; zloděj se vloupal do chatky, ukradl třeba propanbutanové lahve

25.10.: Svatý Martin na bílém koni do Jihlavy nepřijede

25.10.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě se připojuje ke kampani Movember; i letos nabídne bezplatné vyšetření prostaty a veřejnou holírnu

25.10.: Jakub Marek: Podzemí češtiny skrývá souvislosti, které nám pomohou pochopit svět i sebe sama

25.10.: Blíží se Dušičky, otevírací doba na hřbitovech i u krematoria je pro veřejnost prodloužená

24.10.: Z policejního deníku: řidič po bouračce z místa nehody utekl; agresivní opilec skončil na záchytce

24.10.: V Malátově ulici v Jihlavě je nová pamětní deska

24.10.: Přednáška Co přinesl obchvat představí rudní mlýn na Stříbrném potoce a pracovní tábor Štrauchovna u Havlíčkova Brodu

24.10.: Policie hledá bílé nákladní auto značky MAN, po střetu s chodcem, který zemřel, má poškozenou levou přední část vozu

24.10.: Neznámý řidič srazil v noci na silnici I/38 mezi Stonařovem a Dlouhou Brtnicí chodce, ten zemřel; policie hledá svědky

23.10.: Zoologická zahrada v Jihlavě odchovala dvaadvacet mláďat irbisů; dnes mají svátek

23.10.: Výstava obrazů Ladislava Šauera v hale zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem

23.10.: Pamětní deska v Havlíčkově ulici připomene jihlavského rodáka a vlastence Jindřicha Kartůska

22.10.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta věci za 70 tisíc; žena z Třebíčska odešla z domova, nalezena byla ve Velkém Meziříčí

22.10.: V jihlavské nemocnici budou od pondělí zakázané návštěvy; výjimku mají pacienti v paliativní péči a dětské oddělení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 19.5.2008
Jedno neobyčejné květnové ráno
Je prosluněné ráno 9. května 2008. Je půl desáté. Z ulice doléhá na židovský hřbitov v Jihlavě ruch všedního dne. Paní učitelka Zadražilová s malou dcerkou a desítkou dětí ze Základní školy ve Velkém Beranově procházejí mezi náhrobníky. Hledají místa posledního odpočinku Židů z Velkého a Malého Beranova. Popper, Polák, Adler, Bondy, Schmolka. Většina z nich však zahynula v koncentračních táborech. Terezín, Treblinka, Lublin. Nemají hroby. Jejich popel vzala voda nebo vítr. Do všech světových stran...
Nakonec se všichni scházíme u památníku padlých Židů z Jihlavska v první světové válce, který byl postaven na zdejším hřbitově spolkem Chewra Kadischa v roce 1934. Vedle Davidovy hvězdy a letopočtů 1914-1918 můžeme číst na desce z černého mramoru následující jména:
Ing. Ernst Beran, Dr. Karl Bohaty, Otto Bondy, Oswald Bretschneider, Viktor Fleischer, Paul Hahn, Ernst Illowy, Sigmund Kaufmann, Julius Kopfstein, Ernst Kornfeld, Gustav Brod, Otto Glas, Theodor Kollmann, Moses Illek, Rudolf Nussbaum, Gerson Freundlich, Gustav Neumann, Rudolf Lustig, Wilhelm Polaček, Leo Gustav Pollack, Ernst Pollak, Otto Heim, Hugo Reiniger, Ing. Alfred Sander, Ernst Schindler, Paul Schindler, Viktor Schmolka, Leopold Schulhof, Ing. Max Steiner, Richard Steiner, Ludvík Zeisel, Josef Zimmer, Rudolf Eisler a Samuel Eisler.
Celkem 34 jmen. Celkem 34 mladých mužů židovského vyznání padlo na bojištích první světové války. Pomník je porostlý mechem a zaprášený. Před pomníkem vyrůstá jen plevel uprostřed ohraničené plochy vysypané černou drtí. Nikde žádný kamínek, žádná vzpomínka... Kam až mi paměť sahá, žádná delegace do těchto míst nedorazila. Nikdo si nevzpomněl. Ani tentokrát. V roce 2008. Devadesát let po první světové válce!
A tak se dětské ruce pustily do práce. Mech a lišejníky pomalu zmizely, mramorová deska prokoukla do černé černě a plevel skončil na hromádce smetí. Jména padlých se po více jak půlce století opět stříbrně zaleskla na slunci. Jakoby omládla. Snad se i zaradovala. Ludvíkovi bylo tehdy něco přes dvacet let. A Gustav s Viktorem byli jen o málo starší. Zatracená válka. Ještě zatracenější zapomínání.
Docela náhodou jsem zalistoval v publikaci Dotyky. Několik jmen je opsáno z mramorové desky nepřesně. A všichni společně jsme napočítali 34 obětí a nikoliv 33, jak se ve sborníku z roku 1998 uvádí. Jméno Theodora Kollmanna tehdy historikům vypadlo.
A zavzpomínalo se i na oběti druhé světové války. Očistě byl podroben i památník holocaustu. Velkým překvapením pro mne bylo pokládání kamínků. Nebyly to kamínky ledajaké. Děti je přinesly z Beranova. Ze svých cestiček a zahrádek. Teplé z dlaní a zahřáté od sluníčka je můžete vidět i vy ostatní. Oba památníky nezůstaly zapomenuty. Nebylo třeba žádných věnců, žádných kytic, žádných průvodů. Stačila hrstka báječných beranovských dětí, které se spolu s paní učitelkou zapojily do akce Zmizelí sousedé.
A odměna? Kousek čokolády, umazané ruce a krátký televizní šot v regionálním vysílání ČT 1 v pátek v 18 hodin. Stojí za to vidět tolik rozzářených dětských očí!
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)