Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.10.: Z policejního deníku: opilý muž napadal svoji matku; zloděj se vloupal do chatky, ukradl třeba propanbutanové lahve

25.10.: Svatý Martin na bílém koni do Jihlavy nepřijede

25.10.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě se připojuje ke kampani Movember; i letos nabídne bezplatné vyšetření prostaty a veřejnou holírnu

25.10.: Jakub Marek: Podzemí češtiny skrývá souvislosti, které nám pomohou pochopit svět i sebe sama

25.10.: Blíží se Dušičky, otevírací doba na hřbitovech i u krematoria je pro veřejnost prodloužená

24.10.: Z policejního deníku: řidič po bouračce z místa nehody utekl; agresivní opilec skončil na záchytce

24.10.: V Malátově ulici v Jihlavě je nová pamětní deska

24.10.: Přednáška Co přinesl obchvat představí rudní mlýn na Stříbrném potoce a pracovní tábor Štrauchovna u Havlíčkova Brodu

24.10.: Policie hledá bílé nákladní auto značky MAN, po střetu s chodcem, který zemřel, má poškozenou levou přední část vozu

24.10.: Neznámý řidič srazil v noci na silnici I/38 mezi Stonařovem a Dlouhou Brtnicí chodce, ten zemřel; policie hledá svědky

23.10.: Zoologická zahrada v Jihlavě odchovala dvaadvacet mláďat irbisů; dnes mají svátek

23.10.: Výstava obrazů Ladislava Šauera v hale zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem

23.10.: Pamětní deska v Havlíčkově ulici připomene jihlavského rodáka a vlastence Jindřicha Kartůska

22.10.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta věci za 70 tisíc; žena z Třebíčska odešla z domova, nalezena byla ve Velkém Meziříčí

22.10.: V jihlavské nemocnici budou od pondělí zakázané návštěvy; výjimku mají pacienti v paliativní péči a dětské oddělení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.10.2008
Významné výročí jihlavského rodáka
Letos si můžeme připomenout 120. výročí narození Ernsta Sommera, významného jihlavského rodáka a spisovatele. Narodil se 29. října 1888 v židovské rodině Jakoba a Sofie Sommerových, majitelů obchodu a výrobny cukrovinek v Komenského ulici č. 36.
V Jihlavě studoval úspěšně na gymnasiu a potom ve Vídni, nejdříve na medicíně (1907) a pak na právech (1912), kde získal doktorát. Po absolvování povinného roku u krajského soudu v Jihlavě stal se koncipientem v Ústí nad Labem, Mostě a v Duchcově. Za první světové války působil u vojenského soudu a po jejím konci se opět vrátil do Duchcova. Nakonec se v roce 1920 usadil trvale v Karlových Varech. Tady se vedle svého povolání, byl rovněž členem městské rady, věnoval především literární práci. První příspěvky zasílal tamním sociálně demokratickým novinám Volkswille. V roce 1924 byl spoluzakladatelem časopisu Die Provinz podporujícího německo-české přátelství.
Svými postoji a účastí na politickém dění si vysloužil nenávist karlovarských německých nacionalistů a nezřídka byl v přímém ohrožení života. Přesto zde vydržel a teprve až poslední den před obsazením města na podzim roku 1938 opustil své působiště. S pouhou aktovkou a psacím strojem pak emigroval do Londýna, kde podporoval všemožně československou exilovou vládu a vedle advokátní činnosti publikoval v časopisu Čechoslovák.
Ve své prvotině, v románu Gideonův odchod (1912), snažil se vypořádat se sionismem. V eseji Vítězství duše uveřejněné v časopise Der Jude (1919) citoval Buberovy myšlenky o síle a obrodě Židů. Evropskou proslulost získal románem Templáři (1934), kde nepřímo poukázal na zrůdnost hitlerovského režimu v Německu. Židovskou problematikou se zaobíral i jeho další román Poselství z Granady (1937), o pogromech na Židy ve Španělsku koncem 15.století. Nejznámějším dílem se stal román Vzpoura svatých (1944). Bylo to jedno z prvních děl zabývající se nacistickým vražedným systémem líčící povstání Židů v nacistickém koncentračním táboře.
Sommer byl jedním z prvních autorů píšícím německy, který byl překládán v Československu po roce 1945. V roce 1948 vyšla jeho kniha Poslání Tomáše Münzera a později další o básníku Villonovi. Ernst Sommer zemřel v Londýně 20.září 1955.
Na jihlavském židovském hřbitově stojí poškozený pomník jeho otce Jakoba Sommera, který zemřel v Jihlavě v roce 1924, zatímco Ernstova matka zahynula v Terezíně 19. září 1942. Na jiném místě hřbitova odpočívá Ernstův bratr Alfred, spolumajitel továrny na cukrovinky Kopperl & Sommer, zemřel v Jihlavě v roce 1935, jehož manželka Johanna zahynula v koncentračním táboře v Zamošči někdy v závěru roku 1942.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)