Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.10.: Z policejního deníku: opilý muž napadal svoji matku; zloděj se vloupal do chatky, ukradl třeba propanbutanové lahve

25.10.: Svatý Martin na bílém koni do Jihlavy nepřijede

25.10.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě se připojuje ke kampani Movember; i letos nabídne bezplatné vyšetření prostaty a veřejnou holírnu

25.10.: Jakub Marek: Podzemí češtiny skrývá souvislosti, které nám pomohou pochopit svět i sebe sama

25.10.: Blíží se Dušičky, otevírací doba na hřbitovech i u krematoria je pro veřejnost prodloužená

24.10.: Z policejního deníku: řidič po bouračce z místa nehody utekl; agresivní opilec skončil na záchytce

24.10.: V Malátově ulici v Jihlavě je nová pamětní deska

24.10.: Přednáška Co přinesl obchvat představí rudní mlýn na Stříbrném potoce a pracovní tábor Štrauchovna u Havlíčkova Brodu

24.10.: Policie hledá bílé nákladní auto značky MAN, po střetu s chodcem, který zemřel, má poškozenou levou přední část vozu

24.10.: Neznámý řidič srazil v noci na silnici I/38 mezi Stonařovem a Dlouhou Brtnicí chodce, ten zemřel; policie hledá svědky

23.10.: Zoologická zahrada v Jihlavě odchovala dvaadvacet mláďat irbisů; dnes mají svátek

23.10.: Výstava obrazů Ladislava Šauera v hale zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem

23.10.: Pamětní deska v Havlíčkově ulici připomene jihlavského rodáka a vlastence Jindřicha Kartůska

22.10.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta věci za 70 tisíc; žena z Třebíčska odešla z domova, nalezena byla ve Velkém Meziříčí

22.10.: V jihlavské nemocnici budou od pondělí zakázané návštěvy; výjimku mají pacienti v paliativní péči a dětské oddělení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 5.1.2010
Hello, Dolly...
Moderní technika je moc dobrá věc. Člověk si hoví v teploučku za velkou louží a pokud se mu zachce, zmáčkne čudlík a rázem je doma. Jo, doma je doma. Závory na vlakových přejezdech jdou nahoru a spolu s nimi ceny pohonných hmot. Ale jistý rozdíl v tom je. Závory jdou několikrát denně nahoru, ale pak zase dolů. Podobně jako v Americe. Byl jsem svědkem, že na jedné z benzínových pump v San Diegu se ceny upravovaly třikrát. Ráno stoupaly spolu s rtutí teploměru, večer šly dolů. Aby se jim i lidem lepší spalo, jinak si to nedovedu vysvětlit. V pondělí ráno stál galon obyčejného benzínu 3,02 $ a nafty 2,99 $. V amerických novinách se o tom nepíše. Každý zdejší řidič si to přečte u pumpy a nebo na internetu a pak jede k té správné a nejlevnější pumpě. A potom, než usne, nedělá nic jiného, než jezdí a jezdí a jezdí...
Mačkat čudlíky a číst v českých denících je nudné. Všechno čímsi ukecaným začíná a zdražováním končí. Mně je tady na tom světě dobře. Nic nechci, nic nepotřebuji. Zdraví mě neopouští. Nevím proč na místo radostných ohlasů na novoroční projevy musím číst o zdražování nemovitostí. Nebude to milý čtenáři hned, nebojte se. Bojte se až koncem roku. Do té doby se stresujte, nervujte, kalkulujte, namáhejte mozkové závity. A čtěte dál. Třeba o zdražení našeho českého nejoblíbenějšího moku, o pivu. Začal Prazdroj v Plzni, a hle, pivní virus nakazil i lahve jihlavského Ježka. A pokud jde o ježka, mohli by si s tím poradit veterináři. Ceny však nezůstanou stálé a lidi se nebudou mít ani při popíjení lihových nápojů. Kdo ví, jak to dopadne s denaturákem. A to nemluvím o cigaretách. Pravda, škodí zdraví. A budou škodit ještě víc. I peněženkám. Tady předpokládám, že některá z renomovaných bank bude poskytovat úvěry na nákup celých kartonů včetně zapalovače a nebo některá stínová zahraniční společnost zvýší dovoz padělků z bývalých bratrských zemí...
Nic naplat. Zmáčkl jsem úplně jiný čudlík, než jsem původně chtěl. A kdo se mi neozval, koho to nevidím, originál filmu Hello, Dolly! Spoustě slov jsem nerozumněl, ale vůbec to nevadilo. Konečně návod, jak se vlastním tělem postavit k vlastnímu životu. Žít. Od rána do večera užívat svého barevného života. Radovat se, tu či onde uronit slzičku, zanotovat písničku a pak hurá ke schodům. Dolly přichází. Dolly sestupuje. Dolly zpívá. Hladí naše zdražováním pobledlé líce. Naše ušoupané konečky prstů přehrabující se strachem v poloprázdné peněžence. Dolly je zázrak. Omalovánky mých dnů dostaly tu správnou barvu. Už vím, kam půjdu. Kudy se protáhnu, proderu, procpu, proškrabu, prolezu. Na sluncem i tmou zalité schodiště mého vlastního života. Hello, Dolly!
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)