Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.5.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl sporák, projektory i nádobí; recidivista kradl v obchodě maso; muž obtěžoval okolí, nadýchal 4,84 promile

27.5.: Vražda listonoše mezi Novou Vsí a Dlouhým na Novoměstsku v roce 1931

27.5.: V Pelhřimově se porvali dva muži, policisté hledají muže z fotografie a žádají o spolupráci veřejnost

27.5.: U příležitosti zahájení oprav kostela svatého Ignáce z Loyoly v Jihlavě si budou lidé moci prohlédnout zajímavé interiéry chrámu

27.5.: Silničáři v pondělí zahájí opravu silnice I/23 u Vladislavi

27.5.: Nové nařízení od 1. července zakazuje podomní prodej energetiky v Jihlavě

27.5.: Den melanomu v třebíčské nemocnici odhalil pět zhoubných nádorů

26.5.: Z policejního deníku: zloděj si z domu odnesl peníze a šperky; silně opilá žena kradla v obchodě, skončila na záchytce

26.5.: U studánek Barborka a Vitulka ve Třech Studních zazní v sobotu světoznámá kantáta Bohuslava Martinů

26.5.: Soukromé zámecké zahrady rodiny Kinských ve Žďáře nad Sázavou budou o víkendu otevřené pro veřejnost, nabídnou květiny i zrcadla

26.5.: Sokolovská ulice v Jihlavě bude o víkendu uzavřena, dopravní omezení se dotkne i linek MHD číslo 3 a 12

26.5.: Silničáři chystají opravu silnice I/34 v Humpolci

26.5.: Přednáška pro budoucí maminky a úprava návštěvních hodin na oddělení šestinedělí v pelhřimovské nemocnici

26.5.: Přednáška k osmdesátému výročí od atentátu na říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha v Telči

25.5.: Z policejního deníku: zloděj si z domu odnesl prsten; pohřešovanou seniorku policisté vypátrali; opilý muž vylezl nastřechu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 22.1.2010
San Diego, den čtvrtý
Prší, prší, jen se leje, kam koníčky pojedeme... Pojedeme, už se nemůžu dočkat. Bez obroku, bez pytlíku na hubě. Stačí otočit klíčkem a koně pod kapotou zaberou a hurá do ruchu velkoměsta. Nad námi vanou větry rychlostí 120 km za hodinu, vlny Pacifiku dosahují místy až sedm metrů a ucpaná kanalisace dělá z obyčejných ulic neobyčejné veletoky.
Jako děti hrávali jsme hru hoří, přihořívá, samá voda, samá voda... Tady se hraje místy o život. Samá voda, zatopená auta, domky, rodiče s dětmi v náručí, hasiči, blikající světla sanitních vozů. Taková byla místy noc našeho velkoměsta. Díky moderní technice mohl jsem stát uprostřed celého dramatu. Ráno už bylo po všem. Odklízely se spadané střechy, vyvrácené stromy a větve. Nemohl jsem tomu všemu uvěřit. Nevěřil jsem varování meteorologů z minulého dne, které mi vnuk předčítal z mobilu. Tady, jak se zdá, všechna hlášení o počasí se do písmene vyplnila. Náš dům utrpěl jen pár loužiček pod okny v přízemí a vodu v garáži. Něco spravil hadr s kbelíkem, něco koště. Všechno zelené se krásně zazelenalo a všechen prach ze silnic a chodníků zmizel kdesi v podzemí. Jednu zajímavost si nemohu odpustit. Lidé u nás doma nosí do deště deštníky. Tady, kde je déšť jakousi vzácností, lidé chodí s pláštěnkami a s kapucemi na hlavách. A když svítí slunce a našinec doma hltá kdejaký paprsek, zdejší ženy nosí slunečníky a honosí se bílou pletí.
Není dne, abych neprocházel stránky českých novin. Vím o padajících lavinách se střech na chodníky. Vím o tragickém úmrtí chlapce. Vím o sněhových hradbách ve Stonařově a o haldách sněhu v Jihlavě a nedostatku parkovacích míst. Právě jsem dočetl o blížících se mrazech ze Sibiře. Ještě že jen o mrazech, to zvládnou čepice na uších a rukavice. Kdyby odtud přišlo něco jiného, tak nám nepomůže ani svěcená voda. Nebo úděsný pohled na Haity. Těm by tam pomohla docela obyčejná pitná voda. Katastrofa. A přitom jedni se tam modlí a druzí rabují a vraždí. Zatracené lidské plémě...
Jiná zpráva. V jakémsi zařízení u Kněžic se bude jednat o mokřadech. Zajímavý problém. Nejdříve je s velkou slávou a za spoustu peněz rozvrtáme buldozery a potůčky svedeme do betonových koryt. A neuplyne ani jedno století a za ještě větší hromadu peněz je budeme oživovat. Vůbec bych se nedivil, kdyby mezi zachránci těchto kdysi panenských kousků přírody byli i jejich nedávní ničitelé. Mám v živé paměti rašeliniště a mokřady poid Farským rybníkem u Vyskytné nad Jihlavou. Odborníci z jihlavského musea o nich psali ve Vlastivědném sborníku. Stačí v něm zalistovat. Já mám fotografii zapadlého buldozeru, jehož radlice tam hrnula a plundrovala nevelkou přírodní reservaci a její vzácnou květenu. Romantický potůček byl vehnán do betonových žlabů a moc nescházelo a stejný osud potkal i meandr této části Jiřinského potoka, kam se Farský čůrek vlévá. Až přijde jaro, zajeďte se do těchto míst podívat. A dívejte se pozorně. Obdivujte zurčící Jiřínský meandr a smutný betonový výtok z Farského rybníka. A nezapomeňte se zastavit u obnovené Panenské studánky poblíž kamenného mostu. Pověst vypráví, že je stejně zázračná, jako ta na Křemešníku. Vyzkoušejte ji. Také měla namále. Její voda dlouho mizela v blízké skruži a melioračních trubkách, protože mokřila tamní část louky bývalého JZD. Kdyby nebyla zázračná, určitě bych se těchto dnů nedočkala.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)