Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.10.: Z policejního deníku: opilý muž napadal svoji matku; zloděj se vloupal do chatky, ukradl třeba propanbutanové lahve

25.10.: Svatý Martin na bílém koni do Jihlavy nepřijede

25.10.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě se připojuje ke kampani Movember; i letos nabídne bezplatné vyšetření prostaty a veřejnou holírnu

25.10.: Jakub Marek: Podzemí češtiny skrývá souvislosti, které nám pomohou pochopit svět i sebe sama

25.10.: Blíží se Dušičky, otevírací doba na hřbitovech i u krematoria je pro veřejnost prodloužená

24.10.: Z policejního deníku: řidič po bouračce z místa nehody utekl; agresivní opilec skončil na záchytce

24.10.: V Malátově ulici v Jihlavě je nová pamětní deska

24.10.: Přednáška Co přinesl obchvat představí rudní mlýn na Stříbrném potoce a pracovní tábor Štrauchovna u Havlíčkova Brodu

24.10.: Policie hledá bílé nákladní auto značky MAN, po střetu s chodcem, který zemřel, má poškozenou levou přední část vozu

24.10.: Neznámý řidič srazil v noci na silnici I/38 mezi Stonařovem a Dlouhou Brtnicí chodce, ten zemřel; policie hledá svědky

23.10.: Zoologická zahrada v Jihlavě odchovala dvaadvacet mláďat irbisů; dnes mají svátek

23.10.: Výstava obrazů Ladislava Šauera v hale zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem

23.10.: Pamětní deska v Havlíčkově ulici připomene jihlavského rodáka a vlastence Jindřicha Kartůska

22.10.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta věci za 70 tisíc; žena z Třebíčska odešla z domova, nalezena byla ve Velkém Meziříčí

22.10.: V jihlavské nemocnici budou od pondělí zakázané návštěvy; výjimku mají pacienti v paliativní péči a dětské oddělení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 4.2.2010
Cestička od domova
Kdo by neznal svoji cestu k domovu. A na tý cestě každý kamínek, trs trávy, pampelišku ve škvíře u zdi. A pak najednou přišel den jako každý jiný a cestička už byla jen od domova. Už nebylo cesty nazpátek. Už nebyl žádný kamínek, žádný trs trávy, žádná pampeliška. A přitom tolik a tolikrát se ji chtělo vidět. Škvírkou, skulinkou, mžiknutím oka. A cesty a cestičky zůstaly. A dodnes vedou k dávno opuštěným domovům. Navždy opuštěným...
To všechno se mi honí hlavou, když přečítám řádky o zahájení výstavky Zmizelá ulice - Zmizelí sousedé. Jen malá hrstka lidí šlapala cestičkou po zasněženém židovském hřbitově, aby shlédla pár posledních obrázků zmizelé Židovské ulice v Jihlavě. Pár desítek domů, pár desítek laskavých a teploučkých domovů, několik posledních příbytků našich židovských spoluobčanů, kteří odtud vykročili na svoji cestu poslední. Cestu z domova. Cestu už předem předurčenou k nenávratu. Znám ty obrázky nazpaměť. Znám dům od domu. Jezdil jsem tou ulicí v kočárku, cupital po jejích kočičích hlavách, chodil tudy tatínkovi se džbánkem pro pivo. Ulice mého dětství. Ulice jejich dětství, ulice jejich mládí, jejich osudová ulice. Židovská ulice jihlavských Židů. Bylo jich jen pár. Psal se rok 1939. A potom rok 1945. Lidé se vraceli domů. A také se nevraceli. Nebyli. Vrátila se jen Zuzana. Jen co jí dorostly vlasy, zas byla černovlasá. Přijela z té největší dálky odkud se většina nevrátila. Přijela z Osvětimi...
Na výstavce je několik kopií různých archiválií. Někde jsou podpisy. Poslední podpisy našich jihlavských židovských spoluobčanů. Museli kráčet jinou cestou. K nenávratnu. Šli blátem, sněhem, mrazem, kamením. Šli bosi, nazí. A mrtví kupili se na hromadách před branami krematorií. Za pár dnů bude otevřena jiná výstava. Jihlavsko v boji za svobodu 1939 - 1945. A jak se praví v upoutávce v tisku: Perlou výstavy, podle kurátorů, bude pamětní kniha Města Jihlavy s podpisem H. Himmlera, A. Seyss-Inguarta či K.H. Franka.. Lidi, běžte se na ty perly podívat. Černé perly naší a světové historie. A dívejte se všichni. A dívejte se dlouho. To jsou podpisy vrahů milionů lidí. A díky osudu, jednou podpisy poslední. To jsou ti ničitelé cestiček k domovům. Škoda, že všichni nemůžete listovat knihou Auschwitz a New History vydanou v New Yorku roku 2005. Že nevidíte usměvavého H. Himmlera po boku R. Hosse při návštěvě Osvětimi v červenci roku 1942, kdy se s uspokojením seznamoval s celou smrtící mašinérií této továrny na smrt a v doprovodu dalších nažehlených SS oficírů procházel celým staveništěm. Že nevidíte Himmlera při návštěvě ghetta v Lodzi a snímky vyhladovělých Židů na ulicích. A nad podpisem K.H. Franka si znovu připomeňte Lidice a Ležáky. Vesnice nevesnice. A pokud se vám zachce, hoďte ty perly sviním...
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)