Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
14.6.: Z policejního deníku: zloději skončili v poutech; opilý muž udeřil manželku, skončil na záchytce; u Mohelna bourali dva motorkáři

14.6.: Výstava v jihlavském muzeu představí začátky, historii a úspěchy české egyptologie

14.6.: Vloupání do bytů a rodinných domů na Vysočině mírně kleslo, přesto policisté nabádají k opatrnosti

14.6.: O pět tun přetížený náklad dřeva a další závažná porušení; policisté denně kontrolují nákladní vozy přepravující dřevo

14.6.: Na dálnici D1 u Stránecké Zhoře se srazila dodávka s kamionem, zraněného řidiče museli vyprostit hasiči

13.6.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta kola, pak ho pustil na zem; s dlažební kostkou způsobil škodu za třicet tisíc; řidička nedala přednost autu na hlavní silnici

13.6.: Vodní skauti z Přibyslavi adoptovali sovy pálené Žofku a Juliána, želvu Venuši a labuť černou Césara

13.6.: Motorkář se zabil po srážce s třemi auty na silnici mezi obcemi Kouty a Čechtín na Třebíčsku

13.6.: Dernisáž výstavy ke 100. výročí narození sochaře a malíře Jana Floriana - obrazy, sochy v Telči uvede Bára Štěpánová

12.6.: Zdravotníci v České republice evidují čtvrt milionu dobrovolných dárců krve

12.6.: Vysočinou za přírodou – poznávejte s námi méně známé přírodní krásy našeho kraje

12.6.: Kolem kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře se pasou beránci

12.6.: Energetici v Dukovanech vyvezli palivo z reaktoru třetího výrobního bloku

11.6.: Z policejního deníku: muž ženě vyhrožoval, podezřelý je ze tří trestných činů; krádež notebooku ze stavební buňky; hledaný muž skončil v cele

11.6.: Výstavu Když slunéčko zemi políbilo v Třebíči ukončí komentovaná prohlídka za účasti dcery a vnučky Vratislava Bělíka, Dobromily Vlčkové a Pavly Porubské

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 15.2.2010
Presidents' Day po našem
A máme pondělí 15. února 2010 a Amerika slaví. Presidentský den. Den pánů presidentů. Všech, bez rozdílu. Jeden pán za druhým, a co jich bylo. Některá jména bych mohl jmenovat, ač toho o historii Spojených států amerických vím zatraceně málo. Ale mě by spíš zajímalo slavit takový den u nás doma. Byl by to den nejen pánů, ale i soudruhů presidentů.
První president T.G. Masaryk byl skutečný Pan s velkým P. Pro mě nádherný starý muž, imposantní postava. Krásný člověk. Jako zrozený do bronzu nebo do kamene. Krátce po válce jsem si lepil jeho foto do sešitu vlastivědy a pod to jsem hůlkovým písmem napsal TGM PRESIDENT OSVOBODITEL. Za pár roků to byl zloduch a jeho foto muselo zmizet. A nejen ze sešitu. Zmizelo odevšud a zůstaly po něm prázdné podstavce a někde ani to ne. Jako třeba u nás v Jihlavě. Dodnes doma uchovávám jeho barevný obrázek, pohlednici z roku 1967, pan president sedí na svém koni Hektorovi v oboře v Topoľčankách. Poslal ji jeden můj spoluzaměstnanec z lázní ze Slovenska.
Ani druhý pan president E. Beneš to neměl lehké. Byl sice budovatel, ale také pan a proto musel uvolnit místo soudruhům. Pamatuji se na něj, když projížděl s chotí Jihlavou a moje spolužačka Lída Novotná mu recitovala vítací básničku. Pak jsem jezdil s rodičema k jeho hrobu do Sezimova Ústí. Dobře si vzpomínám, jak moji rodičové byli při vstupu legitimováni a jejich jména zapsána do nějakých lejster a jak u hrobu byl nával lidu a jak to tam vonělo sněženkama, které měl pan president nejraději. Jednou jsme tam v zahradě čekali delší dobu, protože se rozkřiklo, že nám v okně zamává paní presidentová Hana Benešová. Nezamávala. A v autobuse se nakonec šuškalo, že kdo bude zapsán třikrát, ten bude mít polízačku s estébákama. A tak jsme tam už víckrát nejeli. Báli jsme se. Tenkrát se hodně lidí bálo. A nakonec byla zahrada pro veřejnost uzavřena.
Nesmím zapomenout ani na pana presidenta Háchu. Neměl to lehké. Úřadoval za protektorátu. Ale byl to taky náš pan president. Pak přišel únor 1948. Byl nejen bílý, ale i vítězný. Jak pro koho. Od té doby následovali už jenom soudruzi presidenti: Gottwald, Zápotocký, Novotný, Svoboda, Husák. Ten první měl v Jihlavě pomník a už ho nemá. Je to dobře. Je dobře, že nemáme soudruhy presidenty, ani soudruhy jiné a že se máme.
Díky Bohu, když se na pražském hradě objevil pan president Václav Havel. Mám ho často před očima a slyším jeho hlas a někdy si vzpomenu i na jeho krátké přehlídkové kalhoty. Škoda, že nepřijel na koni, mohl být svatej a mohl mít pomník dole na Václaváku. Byl to báječný pan president. Byla to báječná doba. A pořád je. Dnes máme na hradě pana presidenta Václava Klause. Do třetice, a zase Václav. Už to vypadá, že blaničtí rytíři už nevyjedou. Pan Klaus je taky moc chytrej. Chytrej pan to je. Hlavně že Pan. Bez těch dvou posledních pánů by to nebyl ten správnej českej presidentskej den. Tak tedy: Ať žijí naši čeští Páni presidenti!
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)