Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.6.: Z rybníka Lomák u Bílého Kamene na Jihlavsku vytáhli policejní potápěči tělo muže

21.6.: Z policejního deníku: mladík v podmínce ukradl oblečení; nezletilý chlapec se opil tak, že skončil v nemocnici; cizinec byl v Jihlavě, i když tam nesmí

21.6.: Víkend na Vysočině ve znamení tropů, zdravotních komplikací a vážných úrazů

21.6.: Silnice I/34 od Ždírce nad Doubravou po hranice Pardubického kraje bude z důvodu oprav uzavřena

21.6.: Pacienti v jihlavské nemocnici budou mít lepší připojení k internetu

21.6.: Lidé s roztroušenou sklerózou zasadí v Jihlavě slunečnice

21.6.: Ciferník se vrátil na jihlavskou radnici v původní podobě z konce 18. století

20.6.: Z policejního deníku: senior který boural na kole, neměl helmu; seniorka havarovala na elektrokole; opilá řidička bourala i s dětmi

20.6.: Korálkové, kovové i černá pompadurka - jihlavské muzeum vystaví historické kabelky ze sbírky Dany Komárkové

19.6.: Víte, že se dá velmi snadno laicky odhadnout, jak daleko je od nás vzdálena bouřka?

19.6.: Barokní synagoga v Polici se uchází o cenu Patrimonium pro futuro

18.6.: Zájemci, kteří vystoupají 103 schodů na věž svatého Prokopa, uvidí Žďár nad Sázavou a okolí v plné kráse

18.6.: Z policejního deníku: zloděj se vloupal do domu; škoda je 60 tisíc; silně opilá žena skončila na záchytce; traktorista bez řidičáku byl pod vlivem drog

18.6.: Sjezd z dálničního přivaděče v ulici Romana Havelky v Jihlavě je již otevřen

18.6.: Obrázky dětí lze najít online v parciálních trolejbusech

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 16.5.2010
Bylo nás pět...
Bylo nás pět. V pošmourném sobotním dni jsme byli k vidění od rána do pozdního odpoledne na židovském hřbitově ve Větrném Jeníkově. Nikde živáčka. Jen mrazivý větřík se proháněl po našich zádech a ve větvích polonahých stromů. Sbírali jsme polámané větve a hrabali podzimní popadané lupení po celém hřbitově. Došlo i na posečení a úpravu přístupové cestičky od mlýna ke hřbitovu.
Už dlouho tudy nikdo neprošel. Jen několik ovcí teď navštěvuje pravidelně okolí hřbitova a spásá okolní louky. O co radostnější bude návštěva náhodných zvědavců v následujících dnech, kdy hřbitov prokoukl a zkrásněl a jak často zdůrazňují reklamy, je hezčejší nežli hezko a upravenější nežli pohledno. A stačilo několik párů rukou, něklolik hrábí, jedna hlučná motorová sekačka a pět svačinek v igelitových taškách. Ano, bylo nás pět. Pět neutuchajících nadšenců, kteří rok co rok zvelebují židovský hřbitůvek ve Větrném Jeníkově. Rok co rok si tady nahrabou, na rozdíl od jiných hrabivých, desítky balíčků suché trávy a lupení a jeden velikánský balík radosti z dobře odvedené práce.
Škoda, že romantický pohled na jeden z nejkrásnějších židovských hřbitovů rok co rok ruší hromada větví a hromada tlejícího lupení. Škoda, že v obci Větrný Jeníkov není alespoň pět lidiček, kteří by hromadu větví a kompostu odklidili. Bylo by nás dvakrát pět.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)