Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.5.: Z policejního deníku: opilý agresivní muž rozbil dveře; opilí řidiči skončili na záchytce

19.5.: Z policejního deníku: krádež plotu, zloděj si odnesl nádobí i sekeru; opilý řidič boural

19.5.: Výstava Co přinesl obchvat v havlíčkobrodském muzeu nabídne unikátní nález středověkého rudního mlýna

19.5.: Odpoledne na Šmeralově statku v Třebíči s folklorní muzikou i pletením košíků

19.5.: Návštěvníky havlíčkobrodského koupaliště čekají nové herní prvky, třeba pískoviště pro nejmenší nebo hřiště na pétanque

18.5.: Zvířecí rodinu v táborské zoo rozšířil mýval Rocket. ZOO Tábor je jediná zoo v Česku, která mývaly může přijímat

18.5.: Ze zámku ve Velkém Meziříčí: zpracování lnu

18.5.: Výstava fotografií Jaroslava Hedvábného s titulem Toulky Moravským Toskánském v jihlavské muzejní kavárně

18.5.: Sarajevo 1914: Řidič, který vstoupil do dějin, pocházel z Telče

18.5.: Policista roku 2023 – dva tituly zamířily na Vysočinu. Vítězem v kategorii Tým roku se stal vysočinský pracovní tým Falešný bankéř

18.5.: Festival Ji.hlava se prodlužuje a otevírá se místnímu publiku

17.5.: Zoologická zahrada v Jihlavě získala slona za za odchov čtyř mláďat aligátora čínského

17.5.: Z policejního deníku: policisté dopadli sprejera; pohřešovaného mladíka z Čáslavi vypátrali policisté na Vysočině

17.5.: Primář Karel Křikava: Chirurgie je náročný, ale velmi krásný a naplňující obor

17.5.: Pacientům před výměnou kolenního a kyčelního kloubu lékaři zodpoví dotazy

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 10.6.2010
Předpouťové okamžiky
Pouťová neděle se blíží. Vzduch se tetelí a spolu s ním i pořadatelé. Není jich mnoho. Lze je spočítat na jednom prstu. A nedivte se. Pouťový den je třináctého. To číslo prý nosí smůlu. A tak, snad aby ta smůla nebyla, započalo předpouťové činění už ve středu odpoledne.
Parta dvou místních čili rouneckých mladíků posekala trávu po celé trase od nádraží v Rantířově, až na Rounek. A co víc, tráva se nepovaluje po cestě, cesta je vymetena koštětem. Tomu říkám úklid. Podobně jsem kdysi zametal rouneckou silnici po ovečkách Semenářského státního statku. Procházelo jich pod mými okny kolem sedmi set. Někdy čtyřikrát denně. Silnice bývala plná bobečků a loužiček a vzduch kypěl zápachem a muším bzukotem. Kdeže loňské smrady jsou...
A nezůstalo jen při sečení kolem cesty. I kolem kaple projela moderní obecní mechanisace a vše posekla. Pryč je doba, kdy jsme sekli trávu kolem kaple srpem a kosou. Co sekli, mlátili jsme tu trávu až do kořenů. Ale poutě byly. Pouťovalo se vesele a domů lezli mnozí poutníci pokolenou nebo po čtyřech. Pivo teklo proudem a nad ohněm voněla pečínka. Snad je to tou plíživou krisí, pivo letos ani nekápne. Staří podnikatelé přestali podnikat a mladí se nehlásí. Hned po pouti vyhlásím výběrové řízení na obsazení místa kostelníka kaple sv. Antonína. Podmínkou bude věk do 30 let a 25letá praxe v otvírání a zavírání dveří. Letos se otvírání zkomplikovalo, někdo přibouchl barokní dveře a nebyl nikdo, kdo by je normálně otevřel. Barokní zámek starý 300 let je prevít. I zkušený klíčník musel nakonec použít jemné násilí. Vše se ale podařilo a tak doufám, že i průběh poutě budu nakonec radostný a vydařený. Konečně, přijďte či přijeďte a poznejte rouneckou pouť na vlastní oči.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)