Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.5.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl sporák, projektory i nádobí; recidivista kradl v obchodě maso; muž obtěžoval okolí, nadýchal 4,84 promile

27.5.: Vražda listonoše mezi Novou Vsí a Dlouhým na Novoměstsku v roce 1931

27.5.: V Pelhřimově se porvali dva muži, policisté hledají muže z fotografie a žádají o spolupráci veřejnost

27.5.: U příležitosti zahájení oprav kostela svatého Ignáce z Loyoly v Jihlavě si budou lidé moci prohlédnout zajímavé interiéry chrámu

27.5.: Silničáři v pondělí zahájí opravu silnice I/23 u Vladislavi

27.5.: Nové nařízení od 1. července zakazuje podomní prodej energetiky v Jihlavě

27.5.: Den melanomu v třebíčské nemocnici odhalil pět zhoubných nádorů

26.5.: Z policejního deníku: zloděj si z domu odnesl peníze a šperky; silně opilá žena kradla v obchodě, skončila na záchytce

26.5.: U studánek Barborka a Vitulka ve Třech Studních zazní v sobotu světoznámá kantáta Bohuslava Martinů

26.5.: Soukromé zámecké zahrady rodiny Kinských ve Žďáře nad Sázavou budou o víkendu otevřené pro veřejnost, nabídnou květiny i zrcadla

26.5.: Sokolovská ulice v Jihlavě bude o víkendu uzavřena, dopravní omezení se dotkne i linek MHD číslo 3 a 12

26.5.: Silničáři chystají opravu silnice I/34 v Humpolci

26.5.: Přednáška pro budoucí maminky a úprava návštěvních hodin na oddělení šestinedělí v pelhřimovské nemocnici

26.5.: Přednáška k osmdesátému výročí od atentátu na říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha v Telči

25.5.: Z policejního deníku: zloděj si z domu odnesl prsten; pohřešovanou seniorku policisté vypátrali; opilý muž vylezl nastřechu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 13.6.2010
A zase máme po pouti...
A jak jinak, než po zdařilé pouti. Počasí se na nás usmálo i bez sluníčka a navzdory záměrně omezené propagaci přišlo lidí habaděj. Neměl jsem důvod je počítat. Ani to nebylo nutné. Návštěvnost na poutích se už dávno nevykazuje na tajných seznamech církevních referentů.
V neděli 13. června v 11 hodin dopoledne se sešlo před kaplí sv. Antonína Paduánského nad Rounkem více jak dvě stovky věřících a tak zvaně stálých poutníků. Ono místečko uprostřed lesa všechny už někdy dávno nějak oslovilo a teď jim nezbývá, než sem docházet pravidelně. Mám z toho upřímnou radost. A nejen já. Svůj obdiv vyjádřil i mladý velebný pán který, jak pronesl v úvodu, sloužil doposud bohoslužby jen ve zdech nedalekého kostela sv. Vavřince ve Vyskytné nad Jihlavou.
Co si teď něco málo nepřipomenout. Tradici zdejších poutí. Od roku 1738 se zde konaly pravidelně každoročně. Návštěvy bývaly hojné.
Pak ale přišla první světová válka, vznik republiky a místní kronikář připomínal poutě už jenom velmi stroze:
17. června 1928 - Pouť u Antoníčka. Velká účast u kaple.
25. června 1933 - Pouť u kaple sv. Antonína, deštivo.
17. června 1934 - Antonínská pouť.
13. června 1937 - Pouť u Antonínka. Oslava 200 let trvání kaple sv. Antonína. Vše bylo překaženo velkým deštěm. Bohoslužby musely být slouženy ve Vyskytné.
26. června 1938 - Pouť u Antoníčka, zprvu pršelo, později krásně.
18. června 1939 - Pouť u sv. Antonínka, hojně navštívena. Odpoledne prší.
Tímto zápisem kronika končí. Německý kronikář August Siegl už dále nenapsal ani řádek. A po druhé světové válce přišel nový kronikář a spolu s ním nejen nová kronika, ale i úplně nová doba. O Antonínských poutích se nepsalo. Český kronikář nezaznamenal ani řádek k významnému dni 250 let od založení kaple. Psal se červen roku 1987.
A nezaznamenal ani řádeček k obnovení zdejších poutí u příležitosti nového vysvěcení této kaple 17. června 1995. A byla to veliká sláva. Několik stovek lidí z blízka, z daleka, i z ciziny. Autor tohoto článku vydal tehdy šestistránkový strojopis o historii této nevelké barokní stavby a od té doby, při každé pouti, obdrželi návštěvníci pamětní dvojlist se zajimavostmi z historie Rounku a okolí.
Ale nevzdychejme. Tradice se drží a bude udržována i nadále. Dík za zdrařilou pouť patří všem návštěvníkům, patří hudební skupině CWBC z Jihlavy, internetovému deníku Regionalist, rodině Jonášových z Vyskytné, Vackových z Rounku, perníkáři z Jihlavy a mně nezbývá, než abych v nejlepším přestal a předal pouťové žezlo včetně klíče od kaple novému nástupci. A toho teď prosím, přihlašte se. Příští pouť bude nejen naše ale, a to především, Vaše!
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)