Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.10.: Z policejního deníku: opilý muž napadal svoji matku; zloděj se vloupal do chatky, ukradl třeba propanbutanové lahve

25.10.: Svatý Martin na bílém koni do Jihlavy nepřijede

25.10.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě se připojuje ke kampani Movember; i letos nabídne bezplatné vyšetření prostaty a veřejnou holírnu

25.10.: Jakub Marek: Podzemí češtiny skrývá souvislosti, které nám pomohou pochopit svět i sebe sama

25.10.: Blíží se Dušičky, otevírací doba na hřbitovech i u krematoria je pro veřejnost prodloužená

24.10.: Z policejního deníku: řidič po bouračce z místa nehody utekl; agresivní opilec skončil na záchytce

24.10.: V Malátově ulici v Jihlavě je nová pamětní deska

24.10.: Přednáška Co přinesl obchvat představí rudní mlýn na Stříbrném potoce a pracovní tábor Štrauchovna u Havlíčkova Brodu

24.10.: Policie hledá bílé nákladní auto značky MAN, po střetu s chodcem, který zemřel, má poškozenou levou přední část vozu

24.10.: Neznámý řidič srazil v noci na silnici I/38 mezi Stonařovem a Dlouhou Brtnicí chodce, ten zemřel; policie hledá svědky

23.10.: Zoologická zahrada v Jihlavě odchovala dvaadvacet mláďat irbisů; dnes mají svátek

23.10.: Výstava obrazů Ladislava Šauera v hale zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem

23.10.: Pamětní deska v Havlíčkově ulici připomene jihlavského rodáka a vlastence Jindřicha Kartůska

22.10.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta věci za 70 tisíc; žena z Třebíčska odešla z domova, nalezena byla ve Velkém Meziříčí

22.10.: V jihlavské nemocnici budou od pondělí zakázané návštěvy; výjimku mají pacienti v paliativní péči a dětské oddělení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 26.8.2010
Když se řekne Dobronín...
Otevírám brožovanou publikaci s názvem Havlíčkobrodsko v národním odboji 1914 1918 a 1938 - 1945 vydanou v Havlíčkově Brodě v roce 1946. Nebudu nic komentovat, pouze se omezím na doslovný přepis dvou článků souvisejících s obcí Dobronín.
P o l e n s k o 1939 - 1945
V Dobroníně uvítali Němci 15. březen 1939 s velkým nadšením. Ještě týž den ztloukli několik českých občanů a hrozili jim pověšením. Prvním jejich činem bylo, že zastavili vyučování v českých školách v Dobroníně a pak je postupně rušili. Nejprve přišla na řadu škola měšťanská, která byla v únoru 1940 přestěhována do Polné a tam 31.10. 1943 zrušena. Ředitel školy byl jmenován odborným učitelem a vyučoval pak v Polné až do převratových dnů. Týž rok zrušili ve Svobodíně naši školu obecnou, kterou tam přestěhovali, a mateřskou školu nařídili přemístiti do Brzkova, kde je dosud. Budovu měšťanské školy v dubnu 1939 vytloukli a na ředitele, který měl ve škole naturální byt, se dobývali krumpáči. Jimi rozbili obojí venkovní dveře a jen lidé z blízké huti, odcházející domů, zabránili dalšímu řádění.
Němci se totiž rozutekli. Řediteli ovšem odebrali před svým násilným činem střelnou zbraň, kterou ještě měl. Vytloukli celkem 169 okenních tabulí. Při vyšetřování pak všechno sváděli na komunisty, ovšem české. Ve vsi sledovali každého, kdo do obce přišel, a podávali o všem zprávy svým vedoucím. Po ředitelově odchodu napsali, že se v obci "vyčistil zkažený vzduch". Nastalo zatýkání českých lidí. Skupina byla zapojena na soudr. Elsnice z Prahy. Až na několik jednotlivců (Edv. Fialu, Ed. Klenovského, B. Peregrina, Rob. Kautzingera, Jos. Vondráčka) nebyla po celou dobu okupace prozrazena.
(Stať je doplněna fotografií školy s vytlučenými okny a textem: Němci vytlučená okna v měšťan. škole v Dobroníně v dubnu 1939.)
Ilegálni komunistická skupina, organisovaná za okupace, dosadila v Dobroníně dne 5.5. 1945 revoluční národní výbor, který byl s počátku pro Dobronín a Svobodín společný. Vedoucím této skupiny po celou dobu války byl Fr. Jadrný a jejími členy byli většinou sklářští dělníci. Všichni se pak v květnových dnech zúčastnili hlídkových a zajišťovacích služeb v obou obcích. Česká škola obnovila svoji činnost v Dobroníně dne 1.6. 1945 a znovu byla zřízena škola mateřská.
Informace o Dobroníně zpracoval Jar. Martinů, ředitel měšťanské školy. Jedna ze statí v závěru publikace je nazvána Hromadné hroby.
Obsahuje informace o nálezu hromadného hrobu u Hurtova háje mezi Věží a Bezděkovem, kde nacisté zavraždili 7 osob. Ohledání nálezu prováděli četníci, lékař a komise okresního soudu z Humpolce. Další hromadný hrob byl náhodně objeven na Rozkošské stráni u Havlíčkova Brodu, kde bylo nalezeno v jedné jámě 5 osob a ve druhé 3 osoby. Nález opět šetřila komise okresního soudu v Havl. Brodě, lékaři a policisté.
Aktéři obou hrůzných činů nebyli nikdy dopadeni.
O hromadném hrobě u Dobronína se v publikaci nepíše. Jeho nedávný "objev", nechť vyšetří příslušné orgány. Dejme jim na to čas.
A já dodávám jediné: Kdyby nacistické Německo neuvrhlo celý svět do druhé světové války, nebylo by mrtvých na obou stranách fronty i v zázemí, nebylo by Lidic a Ležáků, koncentráků, plynových komor, hromadných hrobů po celé Evropě a všichni mohli žít v klidu a míru.
Nedávno jsem dokončil soupis obětí šoa za město Jihlavu, celkem 1.211 osob židovského vyznání zahynulo, kolem 200 osob zázrakem porůznu přežilo. Čísla nejsou konečná, v pátrání pokračuji. Hledám oběti, viníky už nikdo nikdy nedostihne...
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)