Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

17.4.: Krásu ručního zvonění technologie nenahradí, říká Vladimír Kalina

17.4.: Krematorium v Jihlavě bude od pondělí až téměř do konce května uzavřeno, smuteční obřady budou v kapli na hřbitově

17.4.: Kraj Vysočina podpoří dědictví UNESCO, Třebíči, Telči i Žďáru nad Sázavou pošle dotaci

16.4.: Z policejního deníku: zloděj odčerpal 185 litrů nafty z bagru; podvod při prodeji dětské obuvi

16.4.: Smrtelná nehoda na věži svatého Jakuba v Jihlavě 16. dubna 1597

16.4.: Při čelním střetu dvou aut u Luk nad Jihlavou se zranilo pět lidí, zasahoval vrtulník

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 29.1.2011
Jihlava uctila památku obětí holocaustu
Den jako každý jiný. Jen stop ve sněhu postupně přibývalo. V obřadní síni židovského hřbitova v Jihlavě sálal malý teplomet a z černých mramorových desek na zdi vystupoval chlad. Tichou prázdnotu zatlačil do koutů závan tlumených hovorů a cvakání spouští fotoaparátů. Nebývale velký počet zvaných i náhodných účastníků přišel i letos vzpomenout obětí holocaustu.
K dnešnímu dni je zaevidováno celkem 1.339 jihlavských obětí tzv. konečného řešení židovské otázky. Jihlavských obětí. Jen malá hrstka přežila. Ještě menší jich přijela do Jihlavy, do svých vyprázdněných a vyhaslých domovů. Kdeže byly jejich poslední domovy. O tom krátce vypráví právě zahájená výstavka Poslední domovy. Nabízí smutný pohled na skupinu 24 židovských občanů vystěhovaných z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou. Do cizího města, do cizích ulic, do cizích domů. Psal se říjen roku 1940 a okupační úřady v Jihlavě chtěly míst město bez Židů. A netrvalo dloudo a přišel květen 1942 a jihlavští se připojili k místním žďárským 52 Židům a všichni společně odjeli do sběrného střediska v Třebíči. Z osmi panelů na vás mlčky zhlíží snad tři desítky tváří z černobílých fotografií. Ti všichni, staří i mladí, zůstali tam kdesi v zemi bez hrobů. Z 52 žďárských se vrátil pouze jediný, z jihlavských vůbec nikdo...
Ve 13 hodin se uskutečnila pietní slavnost před pamětní deskou obětí II. světové války umístěné v budově gymnasia v Jihlavě. I tady se zavzpomínalo. Mezi oběťmi byli i židovští studenti z Jihlavy a okolí, 67 jmen můžeme číst na bronzové desce. A jméno, jejich profesora Fuchse a rabína Grünfelda. A jen pro pořádek, na desce nenajdete jména těch, co běsnění a hrůzy koncentráků přežili. A tak vám je připomenu:
Elly Bernsteinová, Renata Ruth Borová-Weissensteinová, Laura Feuersteinová Joleschová, Vítězslav Fischmann, Eliška Fischmannová, Hanuš Grünberger, Mariana Gümplová, Josef Hofmann, Karel Kavan-Kohn, Ilsa Königsteinová, Arnošt Meisel, Karel Roubiček, Leo Schling, Hanuš Schulz, Otto Schwarz, André Spitzer a Ivo Spitzer.
Byly položeny kytice. Promluvil pan primátor Jaroslav Vymazal. Cvakaly spouště. Z prosluněného lednového odpoledne táhl do budovy gymnasia chlad. Smutné okamžiky zářivého dne. Lidé postáli minutu ticha a v tichu se rozešli...
Obě akce byly důstojnou připomínkou obětí holocaustu v Jihlavě. Nezbývá, než poděkovat Magistrátu města Jihlavy, Židovské obci v Brně, Českému svazu bojovníků za svobodu, pamětnici paní Henriettě Lieblové z Prahy, všem redaktorům a reportérům jihlavských novin a rozhlasu. Všem návštěvníkům. Přišli, viděli, vzpomínali a uctili památku jihlavských židovských obětí.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)