Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
13.11.: Řidička auta, která zemřela na Jihlavsku, jela na letních pneumatikách

13.11.: V prostorách Vysoké školy polytechnické v Jihlavě se bude konat veletrh pracovních příležitostí

13.11.: U Henčova na Jihlavsku zemřela po srážce s dodávkou řidička osobního auta

13.11.: Oblastní charita Jihlava ocenila čtyři desítky dobrovolníků roku 2024

12.11.: Zachránil mývala a přivezl ho do táborské zoo, která je jako jediná zoologická zahrada v Česku může chovat

12.11.: Ve Žďáře nad Sázavou bude v neděli zbourána Berlínská zeď

12.11.: V areálu nemocnice v Jihlavě se mění režim parkovného, připlatí si, kdo nejde na ošetření či na návštěvu

12.11.: Třebíčané vysadili v Bažantnici jednaosmdesát lip velkolistých

12.11.: Světový den diabetu. Připomeňme si vážnost nemoci, které se říká cukrovka

12.11.: Návštěvy v nemocnici v Pelhřimově jsou opět povoleny

12.11.: Následná péče Jihlava vstupuje do podzimní sezóny s několika zásadními novinkami

12.11.: Kaplička svatého Jana Křtitele pod Křemešníkem bude po opravě požehnána

11.11.: Zdravá dietní varianta pro pacienty Dieta 3FIT, omezuje tuky, cukry a kuchyňskou sůl

11.11.: Na výstavě ve Žďáře nad Sázavou budou k vidění i živé včelky

11.11.: Jihlava si připomene sametovou revoluci, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 4.9.2011
Neznámý pamětní kámen na Jihlavsku
V matrice zemřelých obce Studená je tento zápis: Dne 14. prosince 1706 pochován jest Ondřej, syn Jiljího mlynáře z Dubenek, maje věku 15 let, kterýžto byl poslán na Doubravu pro peníze, to jest pro 9 kop, a když je nesl odtud, někdo ho do hlavy uhodil, krk jemu podřezal a do vody vhodil a v pátý den byl nalezen.
Jiljí mlynář, otec tohoto chlapce, byl podle gruntovní knihy Panských Dubenek celým jménem Jiljí Kučera, jinak Tomšík, podle dřívějšího majitele mlýnu, stojícího na samotě č.18. Vdova Marie Kešnerová roz.Kosová z Panských Dubenek č 4 sdělila panu Janu Kosovi v roce 1962, že vrah zavraždil chlapce ne přímo na Doubravě, ale pravděpodobně dohonil chlapce blíže Dubenek, asi tam, kde stojí kříž při silnici z Dubenek do Zahrádek. Odvlékl ho a vhodil do blízké studánky, kde se stále říká Na katovce. Název zřejmě souvisí s onou loupežnou vraždou spáchanou na Ondřeji Kučerovi. V pastvině mezi poli naproti kříži býval zasazen velký kámen s vytesaným křížem. Označoval místo, kde došlo k popisované tragedii. Paní Marie Kešnerová i jiní občané si ten kámen dobře pamatovali a často o něm mezi sebou vyprávěli. Když se za druhé světové války stavěla silnice z Dubenek do Zahrádek, kámen dělnící odstranili.
Doubrava bylo mohutné stavení stojící o samotě asi 1,5 km od Panských Dubenek. Pod tímto názvem se připomíná už v roce 1447. Později zde byl zřízen parní mlýn a roku 1888 přádelna na vlnu a roku 1907 dokonce továrna na pletené vlněné a bavlněné zboží, kterou založili židovští podnikatelé Adler a Singer z Jindřichova Hradce. Bývalo zde zaměstnáno přes 200 dělníků, kterým sloužilo i několik postavených domků. Na počátku okupace byl podnik likvidován a z továrny se stalo skladiště látek, prádla a vojenského oblečení. Prý to byla kořist z Francie. Uskladněno tam bylo asi 40 až 50 vagonů. V dnech osvobození byly sklady předány čsl. armádě. Něco lidé rozkradli. Podle pana Kose však od roku 1945 Doubrava pustla a tak jeho vzpomínky končí slovy: ... bývalé slávy se Doubrava už nikdy nedočká.
Na Doubravě býval také malý mlýn zvaný Doubravský. Mlynáři, kteří mlýn drželi, dostali příjmení Doubravové. První známý byl roku 1689 Matěj Doubrava, který mlýnek na zelené louce vystavěl. Všichni toho rodu byli tajnými evangelíky a po vydání tolerančního patentu roku 1781 se přihlásili k víře evangelické.
Za zmínku stojí i výpis z urbáře Lichtensteinů z roku 1700, kde se mimo jiné uvádí Jiljí Tomšík Kučera mlynář na mlýně s jedním složením a 1/4 lánem polí, dříve v držení Jana Tomšíka mlynáře, druhý mlýn v držení Jana Šerýho s půl lánem polí, dříve pustým a třetí mlýn zbudovaný mlynářem Matějem Doubravou s osminou lánu a pěší robotou.
Co dodat na závěr. Prošel jsem práce všech možných badatelů evidujících pamětní či křížové kameny v našem kraji. Žádný z nich uvedený kámen u Panských Dubenek neobjevil, ani nepopsal. Není uveden ani v publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku ve stati věnované zmizelým kamenům a křížům. Za "objev" je nutné poděkovat panu Janu Kosovi z Třeště a jeho krásně sepsané historii obce Panské Dubenky a Bejkovec z roku 1966. Podaří se pamětní kámen objevit dnes? Najde se ještě pamětník?
Ladislav VILÍMEK


Vydáno 4.9.2011
Neznámý pamětní kámen na Jihlavsku
V matrice zemřelých obce Studená je tento zápis: Dne 14. prosince 1706 pochován jest Ondřej, syn Jiljího mlynáře z Dubenek, maje věku 15 let, kterýžto byl poslán na Doubravu pro peníze, to jest pro 9 kop, a když je nesl odtud, někdo ho do hlavy uhodil, krk jemu podřezal a do vody vhodil a v pátý den byl nalezen.
Jiljí mlynář, otec tohoto chlapce, byl podle gruntovní knihy Panských Dubenek celým jménem Jiljí Kučera, jinak Tomšík, podle dřívějšího majitele mlýnu, stojícího na samotě č.18. Vdova Marie Kešnerová roz.Kosová z Panských Dubenek č 4 sdělila panu Janu Kosovi v roce 1962, že vrah zavraždil chlapce ne přímo na Doubravě, ale pravděpodobně dohonil chlapce blíže Dubenek, asi tam, kde stojí kříž při silnici z Dubenek do Zahrádek. Odvlékl ho a vhodil do blízké studánky, kde se stále říká Na katovce. Název zřejmě souvisí s onou loupežnou vraždou spáchanou na Ondřeji Kučerovi. V pastvině mezi poli naproti kříži býval zasazen velký kámen s vytesaným křížem. Označoval místo, kde došlo k popisované tragedii. Paní Marie Kešnerová i jiní občané si ten kámen dobře pamatovali a často o něm mezi sebou vyprávěli. Když se za druhé světové války stavěla silnice z Dubenek do Zahrádek, kámen dělnící odstranili.
Doubrava bylo mohutné stavení stojící o samotě asi 1,5 km od Panských Dubenek. Pod tímto názvem se připomíná už v roce 1447. Později zde byl zřízen parní mlýn a roku 1888 přádelna na vlnu a roku 1907 dokonce továrna na pletené vlněné a bavlněné zboží, kterou založili židovští podnikatelé Adler a Singer z Jindřichova Hradce. Bývalo zde zaměstnáno přes 200 dělníků, kterým sloužilo i několik postavených domků. Na počátku okupace byl podnik likvidován a z továrny se stalo skladiště látek, prádla a vojenského oblečení. Prý to byla kořist z Francie. Uskladněno tam bylo asi 40 až 50 vagonů. V dnech osvobození byly sklady předány čsl. armádě. Něco lidé rozkradli. Podle pana Kose však od roku 1945 Doubrava pustla a tak jeho vzpomínky končí slovy: ... bývalé slávy se Doubrava už nikdy nedočká.
Na Doubravě býval také malý mlýn zvaný Doubravský. Mlynáři, kteří mlýn drželi, dostali příjmení Doubravové. První známý byl roku 1689 Matěj Doubrava, který mlýnek na zelené louce vystavěl. Všichni toho rodu byli tajnými evangelíky a po vydání tolerančního patentu roku 1781 se přihlásili k víře evangelické.
Za zmínku stojí i výpis z urbáře Lichtensteinů z roku 1700, kde se mimo jiné uvádí Jiljí Tomšík Kučera mlynář na mlýně s jedním složením a 1/4 lánem polí, dříve v držení Jana Tomšíka mlynáře, druhý mlýn v držení Jana Šerýho s půl lánem polí, dříve pustým a třetí mlýn zbudovaný mlynářem Matějem Doubravou s osminou lánu a pěší robotou.
Co dodat na závěr. Prošel jsem práce všech možných badatelů evidujících pamětní či křížové kameny v našem kraji. Žádný z nich uvedený kámen u Panských Dubenek neobjevil, ani nepopsal. Není uveden ani v publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku ve stati věnované zmizelým kamenům a křížům. Za "objev" je nutné poděkovat panu Janu Kosovi z Třeště a jeho krásně sepsané historii obce Panské Dubenky a Bejkovec z roku 1966. Podaří se pamětní kámen objevit dnes? Najde se ještě pamětník?
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)