Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.6.: Šachta svatého Jiří pod Šacberkem v Jihlavě bude zabezpečena a zpřístupněna veřejnosti

18.6.: Z policejního deníku: žena poškodila auto, policisté ji dopadli

18.6.: Vysočina má nejvíce zeleně na zastavěné ploše, nejvíce sociálních služeb; ovšem nejméně studentů vysokých škol či nejméně lékáren

18.6.: V Pelhřimově zavzpomínají na slavného rodáka Oldřicha Lipského u příležitosti jeho stého výročí narození

18.6.: V Chotěboři a Rudíkově přibudou nové zubní ordinace

18.6.: Myslivecký zákon, který podpoří týrání zvířat a nutí myslivce zabíjet více zvěře, musí poslanci odmítnout

18.6.: Most v Poušově v Třebíči již slouží veřrejné dopravě, původní Bailey bridge připomíná jeho fragment

18.6.: Mezi obcemi Kámen a Obrataň uhořel po nehodě v autě jeden člověk, silnice je neprůjezdná v obou směrech

18.6.: Léto a čas dovolených láká lupiče, policie nabádá k zabezpečení domovů, poradí i Evropský den proti vloupání

17.6.: Z policejního deníku: v jihlavském bazénu se topily dvě malé děti, jedno odvezla záchranka do nemocnice

17.6.: Vražedné šílenství na Slovensku by měla řešit EU. Medvěd hnědý je celoevropsky chráněný a není možné ho bezdůvodně střílet

17.6.: Na silnici I/19 na obchvatu obce Kámen na Pelhřimovsku zemřel po srážce s náklaďákem řidič osobního auta

17.6.: Na dálnici D1 u Větrného Jeníkova byl nalezen v dodávce mrtvý řidič, zřejmě zkolaboval

17.6.: Cyklistické odpoledne v Jihlavě se zaměří na prevenci. Dopravní nehody cyklistů bez ochranné přilby končí většinou vážným zraněním

17.6.: Celníci na Vysočině zastavili polský náklaďák, který převážel na sedm tun nezdaněného tabáku

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.3.2012
Stalo se před sto lety...
Na internetových stránkách se objevilo před nedávnem jméno Leo Steiner. Uplynulo 100 let od narození významného jihlavského rodáka, zpěkáka a písničkáře. A já, přiznám se, nic takového vůbec netušil. Kde se stala chyba. Co jsem při procházkách jihlavským archivem přehlédl. A tak jsem si dovolil zalistovat ve své vlastní kartotéce židovských obyvatel Jihlavy, abych si tohoto mladého muže vyhledal a seznámil se s jeho osudem.
Steinerů žilo a Jihlavou prošlo kolem stošedesáti osob obojího pohlaví. Nalezl jsem i Leo Steinera s datem narození 17. března 1912. Ale pozor. Někdo rozšířil éterem omyl. Leo se nenarodil v Jihlavě. Jeho rodištěm je nedaleká malá víska Milíčov. Tady pobývala nějaký čas židovská rodina Richarda a Rosy Steinerových, aby pak putovala do Batelova a do Jihlavy, odkud otec Richard pocházel. Byl mistrem pekařským a dokonce vím, že se tomuto voňavému řemeslu vyučil u neméně známého jihlavského pekaře pana Karla Papeže v ulici Matky Boží. Proč to říkám, protože jsem do pekárny k Papežům chodil ještě po válce pro rohlíky a pro chleba a dodnes tomu domu říkám Papežův barák. Dům stále stojí a v Jihlavě je dnes znám díky cukrárně, která pokračuje v tradici šíření libé vůně touto dnes neobvykle tichou ulicí.
Jak patrno, malý Leo prošel hezkým kouskem Vysočiny a nejedním krásným koutkem přírody. Škoda, přeškoda, že do raného a bezstarostného dětství krutě zasáhla první světová válka. Dne 5. srpna 1914 jeho otec narukoval na frontu. Domů se navrátil, ale na následky válečných zranění 2. srpna roku 1921 zemřel. Jméno, Richard Steiner, můžeme číst na pomníku obětí I.světové války na židovském hřbitově v Jihlavě. Matka, devítiletý Leo a jedenáctiletá sestřička Margareta žili tou dobou v Židovské ulici v Jihlavě. Kdo ví, zda měl chuť si prozpěvovat. Před nimi se otevíral nový domov v Olešné u Pelhřimova.
Žádný záznam o jeho vystoupeních v Jihlavě jsem neobjevil. Jeho hvězdná kariéra se rozzářila až po příjezdu do Prahy, kde se stal členem slavného českého pěveckého kvarteta Zlatá Hvězda a autorem neméně slavného songu Holčička.
A opět to byla válka, druhá světová, která zasáhla do osudů celé rodiny Steinerových. A co víc. Drama vyvrcholilo obdobím konečného řešení židovské otázky. Dcera Margareta se provdala za ing.Jiřího Fischmanna a manželé nastoupili 13. července 1943 cestu do Terezína a následně pak do Osvětimi, kde Jiří zahynul a Margareta se r. 1945 dočkala osvobození v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.
Leo se oženil 10.července 1938 na Židovské obci v Praze a spolu s manželkou Johannou roz. Utitzovou přivedli na svět dcerku Jiřinku. Narodila se 24. ledna 1942. A svět kolem ní byl krutý, nevýslovně krutý. Tatínka jí gestapo odvezlo do věznice do Drážďan a přesně za měsíc po jejím narození tam byl 24.února roku 1942 popraven. Napsal dopis na rozloučenou, který si Jiřínka nikdy nepřečetla. Ten krutý čas ji povolal i s maminkou do Terezína a potom do Osvětimi, kde v závěru roku 1944 obě zahynuly v osvětimských plynových komorách.
Sto let uplynulo od narození Leo Steinera. Zůstaly dopisy. Zůstaly písničky. Obojí se dá dohledat na internetu. A vy, čtenáři, vzpomeňte spolu se mnou na báječného židovského písničkáře Leo Steinera z Milíčova u Jihlavy, na malou Jiřinku i na její matku Johannu, která je v Terezínské pamětní knize psána jako Jana a na pomníku na židovském hřbitově v Praze je uvedena IM coby Hanna.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)