Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
14.6.: Z policejního deníku: zloději skončili v poutech; opilý muž udeřil manželku, skončil na záchytce; u Mohelna bourali dva motorkáři

14.6.: Výstava v jihlavském muzeu představí začátky, historii a úspěchy české egyptologie

14.6.: Vloupání do bytů a rodinných domů na Vysočině mírně kleslo, přesto policisté nabádají k opatrnosti

14.6.: O pět tun přetížený náklad dřeva a další závažná porušení; policisté denně kontrolují nákladní vozy přepravující dřevo

14.6.: Na dálnici D1 u Stránecké Zhoře se srazila dodávka s kamionem, zraněného řidiče museli vyprostit hasiči

13.6.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta kola, pak ho pustil na zem; s dlažební kostkou způsobil škodu za třicet tisíc; řidička nedala přednost autu na hlavní silnici

13.6.: Vodní skauti z Přibyslavi adoptovali sovy pálené Žofku a Juliána, želvu Venuši a labuť černou Césara

13.6.: Motorkář se zabil po srážce s třemi auty na silnici mezi obcemi Kouty a Čechtín na Třebíčsku

13.6.: Dernisáž výstavy ke 100. výročí narození sochaře a malíře Jana Floriana - obrazy, sochy v Telči uvede Bára Štěpánová

12.6.: Zdravotníci v České republice evidují čtvrt milionu dobrovolných dárců krve

12.6.: Vysočinou za přírodou – poznávejte s námi méně známé přírodní krásy našeho kraje

12.6.: Kolem kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře se pasou beránci

12.6.: Energetici v Dukovanech vyvezli palivo z reaktoru třetího výrobního bloku

11.6.: Z policejního deníku: muž ženě vyhrožoval, podezřelý je ze tří trestných činů; krádež notebooku ze stavební buňky; hledaný muž skončil v cele

11.6.: Výstavu Když slunéčko zemi políbilo v Třebíči ukončí komentovaná prohlídka za účasti dcery a vnučky Vratislava Bělíka, Dobromily Vlčkové a Pavly Porubské

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 27.1.2014
Den památky obětí holocaustu
Usedám k počítači, kde jsem před chvílí dopsal povídání o třešťských Židech, kteří se v průběhu 19. století rozhodli dále žit a podnikat v Jihlavě. Některé rodiny tady zůstaly až do osudového dne 15. března 1939. Čekaly a doufaly, že budou kamsi přestěhovány, ale netušily, jakých tragických konců budou svědky. Jen několika málo mladým mužům a ženám bylo umožněno vycestovat do Dánska. Všechna loučení byla smutná, nádraží se utápěla v slzách a slibech brzkých návratů. Nezapomeň psát. Nezapomněl. Jednoho dne ale nebylo adresáta. Nebylo milióny adresátů.
Nedávno jsem prošel naším jihlavským židovským hřbitovem. Na nemnoha pomnících jsou In memoriam uvedena jména těch, co zahynuli v koncentračních táborech. Další stovky jmen nebylo kým a nebylo kam napsat. Nedávno bylo pětadvacet trávou porostlých hrobů opatřeno bílými tabulkami se jmény. Ještě pár desítek jich na tabulku čeká. Zemřeli krátce po vyhlášení protektorátu, krátce po vypálení obřadní síně na zdejším židovském hřbitově, krátce po zatčení a odvlečení rabína. Ještě krátce před vyhlášením konečného řešení židovské otázky. Žel, už tehdy nebylo řádných obřadů. Nebylo kameníků. Židovský hřbitov měl navždy osiřet.
Mám před očima černou mramorovou desku se jménem a příjmením. S datem narození a úmrtí. Nic víc. Proč taky. Komu žalovat, že se sám připravil o život. Že nemohl přestát stálá předvolání a výslechy na gestapu. Žena s dětmi byla vystěhována z Jihlavy a pak dál a ještě dál. Všichni zahynuli v osvětimské plynové komoře. Není kdo by vzpomínal, kdo by postál, kdo by dopsal In memoriam jména těch několika dalších.
Před léty jsme v den památky obětí holocaustu postáli tiše ve zdejší obřadní síni židovského hřbitova. Stáli jsme mlčky vedle pana André Spitzera a Jiřího Kohna. Jednomu i druhému zahynula maminka v Osvětimi. Jména obou žen a přes tisícovku dalších jsou napsány dětským písmem na zdi této síně. Žalují tady tiše. Žalují každý den. Stejně potichu tady budou promlouvat po celý den 27. ledna 2014, kdy svět si připomíná Den památky obětí holocaustu.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)