Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
9.10.: Výstava Kniha v muzeu v Havlíčkově Brodě představí práci kurátorů a ukáže i pracně tvořené rukopisy

9.10.: Urologové v Jihlavě provedli unikátní implantaci umělých svěračů močové trubice

9.10.: Táborská zoo slaví narození čtrnáctého zubra. Jméno nejmladší zubřici opět vyberou fanoušci zoo

9.10.: Lev Simba si východy slunce úplně užívá. V táborské zoo je můžete zažít i vy

9.10.: Dekorační květy obohatily sortiment v pelhřimovském turistickém informačním centru

9.10.: Chodkyni v Jaroměřicích nad Rokytnou srazila dodávka, žena na místě podlehla zraněním

3.10.: Zrekonstruovaná Zelená komnata v Třebíči nabídne nové archeologické objevy

3.10.: Organizovaná skupina způsobila v jihlavské firmě škodu za více jak dva miliony korun

3.10.: Brusel umožní opětovné vyhubení vlků, státy EU snížily jeho ochranu

2.10.: Výstava fotografií v parku vysoké školy v Jihlavě představí život pěstitelů kávy, kakaa a banánů

2.10.: V bazilice v Třebíči zazní utajený poklad Mše ke sv. Prokopovi a oratorium Jephtha Georga Fridricha Händela

2.10.: Slavnostní premiéra seriálu Dcera národa za přítomnosti herců i filmového štábu proběhne v Havlíčkově Brodě

2.10.: Okolí smírčího kamene ve Velkém Meziříčí je upraveno, památník připomíná záhadné úmrtí dvaadvacetiletého Jakuba

2.10.: Komentované krmení, Výstava na stromech či film Kávová budoucnost v jihlavské zoo u příležitosti Dne zvířat

2.10.: Chovatelská výstava v Bohdalově představí na tři tisíce králíků, drůbeže, koz, ovcí i terarijních zvířat

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Historie jihlavských plováren
Sdílet článek
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
image-1
Jako kluk jsem po válce chodíval s rodiči v neděli ráno na Okrouhlík. Tehdy se lidově říkávalo na Šamtajch. Byla to zkomolenina starého německého pojmenování jednoho z bývalých hornických rybníků Scheiben - Teich čili přehradního. Zadržoval kdysi dávno tolik pro těžaře potřebnou vodu na propírání rudy a tak u mohutné hráze dosahovala jeho hloubka přes pět metrů. Byl součástí celé kaskády 12 rybníků zbudovaných patrně už do konce 13. století pro potřebu okolních a především pak rančířovských stříbrných dolů.

Tady bývalo ještě po druhé světové válce veselo. Chodívalo se pěšky kolem "Křížku" a dále polní cestou a lesem až na místo. Pak se do cesty postavila armáda se cvičištěm a střelnicí a byl konec romantickým procházkám. Ale to už se nechodilo pěšky, ale jezdilo v autech a chataři kolem Okrouhlíku měli zvláštní povolení. Místem pro osvěžení se stala i zdejší hospoda, kterou tu můžeme navštívit dodnes. Konaly se zde různé bály a benátské noci, zpívalo se u ohňů a sportovalo. Velkým klukovským zážitkem byla pro mne jízda na žlutém nafukovacím záchranném člunu z některého spojeneckého letadla. Kdosi z místních chatařů s ním tady po válce jezdil. To bylo něco! Je to už tak dávno...

Pávovský rybník býval spíše pro rybáře, ale i plavců se zde čvachtalo habaděj. Pro nás z města to bylo příliš daleko. Historické pojmenování tohoto více jak 16 hektarového rybníku najdeme od 16. století v jihlavských městských knihách - Krimteich či Krummteich neboli Křivý, založený už ve 13. století poblíž později zaniklé vsi Dobešova. Na plánech z 19. století je zapsán jako Krummer - Strassen - Teich, tedy Křivý Silniční rybník, když po jeho hrázi vedla ještě ve druhé polovině 20. století hlavní silnice ku Praze. Také okolí tohoto rybníku je doslova poseto celou řadou dalších, které jsou součástí dvou hornických vodních soustav náležejících ke starým stříbrným dolům na Sparbergu či Schatzbergu, dnes vrchu Rudný.

Druhá polovina 20. století znamenala ráj pro zdejší návštěvníky. Byl zde vybudován motorest s kempem a pláží, jezdilo se sem auty nebo městskými autobusy. Často býval vyhledáván návštěvníky z bývalé NDR. I to už dnes patří minulosti...

Vy výčtu rybníků nemůžeme zapomenout na velmi oblíbený a hojně navštěvovaný Kněžský rybník u Reindlerova Dvora, Geistliche Hof, který je majetkem premonstrátů ze Strahova. Také ten byl součástí rozsáhlého hornického vodního díla. Největší návštěvnosti se těšil na počátku padesátých let. Pak do něj začalo přitékat stále více močůvky z nedalekých stájí a rázem bylo po koupání. Kousek odtud se nachází údajné nejstarší jihlavské kutiště tzv. pfaffenhofský couk, jehož část dnes pokrývá borový les. Zbytek asi dvou desítek mělkých šachet, kdysi těžících stříbro z hloubi až 80 metrů, odolává stále ještě vandalům a slepicím...

Co bys kamenem dohodil je odtud vzdálen rybník na Borovince. Ten se těšil velkému zájmu až od druhé poloviny 20. století. Ač se to bude zdát podivné, také jeho předchůdce byl součástí nedalekého kutiště při kraji lesa. A nesmíme vynechat ještě jeden velmi vyhledávaný a oblíbený rybník na koupání, Koňský. Byl takřka pod městskými hradbami na místě dnešního dětského dopravního hřiště U Rybníčků. Původně zde byl vedle Koňského ještě jeden docela malý rybníček, proto v názvu ulice ono množné číslo. Jeho popularita byla tak veliká, že se objevuje na celé řadě jihlavských pohlednic a to i jako místo zimních radovánek a prvních bruslařských pokusů, které jsem zde podnikal po druhé světové válce i já osobně. Brusle byly na kličku a radosti nebraly konce. Radost zde sídlila od poloviny 19. století do padesátých let století dvacátého. Pak došlo k jejich zrušení a oba byly zavezeny. Není divu. Jen pamětníci si možná vzpomenou, jak zapáchala říčka Jihlávka, kam směřovala celá řada výtoků městské kanalisace a odpady z továren Kotva či Jihlavan nebo "plyšovka" a ještě dále z Modety, která dokázala všechnu vodu obarvit všemi možnými barevnými odstíny. Ale i to už je moc a moc dávno...

Ale pojďme raději na návštěvu opravdových starých plováren. Ta nejstarší bude patrně Vojenská dnes Stará plovárna, jinak také plovárna U Dlouhé stěny na říčce Jihlávce. Rybník, na kterém byla zřízena, pak získal vodní plochu 26.000 metrů čtverečních. Plovárna byla založena v roce 1844 díky generálu J. F. Kempenovi, aby se vojáci 8. pěšího pluku měli kde vyučit plavání a nepochybně se vydovádět a osvěžit. V roce 1854 připadla městu, které pak provedlo úpravu celého okolí plovárny při pravém břehu poblíž hráze. Na dobových pohlednicích jsou vidět převlékací kabiny a dva prámy. Na prvním z nich byl dokonce zřízen bazén pro děti a neplavce. Ještě ve třicátých letech 20. století lákají reklamy návštěvníky na sluneční plochy, sprchy, telefon, loďky a odborně vedené kursy plavání. Po druhé světové válce připomínaly zdejší plovárnu už jenom holé kamenné zídky a v padesátých letech 20. století jsme při březích zastihli jen posedávající rybáře. Kvalita vody se výrazně zhoršila a koupání byl konec. Dnes uvítá návštěvníky polovina plochy bývalé vodní nádrže pokrytá zarůstajícím bahnem. Stav vody je snížen, na břehu se povalují různé odpadky. Je zde nevlídno...

Druhou plovárnou, rovněž s neslavným koncem, byla plovárna U Českého mlýna. Její historie se započala na řece Jihlavě v roce 1926. Vyznačovala se především velkou plochou na odpočinek, slunění a hry. V roce 1932 město zakoupilo pro tento účel plochu o rozloze 40.000 metrů čtverečních při pravém břehu řeky Jihlavy v délce více jak 300 metrů. O rok později zde vyrostl kabinkový objekt pro 1.200 návštěvníků, hřiště, restaurační zařízení a celá plocha byla sadově upravena. Dochovaný projekt předpokládal rozsáhlé koupaliště s veškerým možným vybavením. Cestovní zpravodaj z roku 1939 informuje mimo jiné o zdejších masážních sprchách, velké vodní skluzavce, pohodlných lehátkách, několika soupravách pro stolní tenis, telefonu, houpačkách, jakož o velké a dobře zásobené restauraci a čtyřech tenisových dvorcích v sousedství plovárny, tehdy nazývané městskými říčními lázněmi. Bezprostředně po druhé světové válce však k realisaci dobudování dalších objektů nedošlo a následné výrazné zhoršení kvality vody v řece v průběhu padesátých let znamenalo konec všem plánům. Pod mlékárnou bývala voda bílá, pod Motorpalem zapáchala, pod jezy se převalovaly veliké chuchvalce pěny. A mezi tím vším se jezdilo na pramicích a při březích se píchalo tyčí do bahna. Na hladinu se rázem vynořily veliké bubliny metanu. Stačilo opatrně podržet při hladině hořící sirku a - voda hořela, sláva! Ale s neslavným a smutným koncem...
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku


Starší:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
(4.8.2019)
Číst celý článek...
Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
(3.8.2019)
Číst celý článek...
Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
(2.8.2019)
Číst celý článek...
Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
(29.7.2019)
Číst celý článek...
Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
(2.12.2018)
Číst celý článek...
Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
(31.10.2018)
Číst celý článek...
Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
(29.10.2018)
Číst celý článek...
Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
(27.10.2018)
Číst celý článek...
Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
(12.10.2018)
Číst celý článek...
Tajemství našich chrámů Nejsvětější Trojice
Kostely i kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici, tedy Trojjedinému Bohu, se prakticky vždy stavěly postupně tři, aby vytvořily trojúhelník. Jedním z nich je v okolí Jihlavy velmi zajímavý trojúhelník mezi chrámem Nejsvětější Trojice na poutním vrchu Křemešníku u Pelhřimova, pod nímž pramení zázračný léčivý pramen, dále mezi chrámem Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích u Jihlavy - a nakonec mezi chrámem Nejsvětější Trojice v Babicích u Moravských Budějovic.
(5.10.2018)
Číst celý článek...
Jihlavský mučedník a patron kuřáků tabáku, Augustin Ignác Strobach
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
(3.10.2018)
Číst celý článek...
Krátké ohlédnutí za Augustem Prokopem
Čas neúprosně utíká a tak až nyní, více jak s měsíčním zpožděním, můžeme si připomenout 170. výročí narození významného jihlavského rodáka, Augusta Prokopa. Narodil se 15. srpna 1838 v Jihlavě na dnešním Masarykově náměstí čís.54.
(29.9.2008)
Číst celý článek...
Historický kalendář Jihlavy a okolí roku 1938
1.1.: Závěr roku 1937 provázely sněhové přeháňky, obleva a mrazy. Nový rok započal sněhovou vánicí. Kronikář ve Dvorcích poznamenal : První čas po Novém roce byl v obci zdánlivý klid v soužití obou národností. Jenom zdánlivý, neboť i zdejší Němce zachvacovala vlna nacismu, především mládež. Tak bylo až do března.
(21.9.2008)
Číst celý článek...
Jihlavský folklor: pozapomenutá kapitola?
Jihlavsko je prakticky jediným regionem Vysočiny, který dodnes nemá svůj vlastní folklor. Pokusy naroubovat do této oblasti horácké zvyky ze sousedních regionů - například z Telečska či Žďárska - se setkaly s nezdarem a tak je hlavní město Vysočiny v této oblasti prakticky bez minulosti, bez tradic a bez kořenů.
(17.8.2008)
Číst celý článek...
Jihlavské hřbitovy...
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
(30.10.2007)
Číst celý článek...
Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
(16.10.2007)
Číst celý článek...
Největší povodeň v dějinách Jihlavy
Oteplování planety, blížící se soudný den či změna klimatu. Tak to jsou pouze jedny z mála oblíbených vysvětlení nejrůznějších klimatických katastrof. Toto řádění živlů se nám, lidem moderního věku, jeví občas svým rozsahem nebývalé. Zřejmě je tomu tak i proto, že lidský život je krátký a málokdo tak může pamatovat, že k podobným událostem docházelo v průběhu dějin vždy a čas od času dokonce i opakovaně.
(7.10.2007)
Číst celý článek...
Překročili jsme hranice nám neznámého světa a života...
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
(27.8.2007)
Číst celý článek...
Historie jihlavských plováren
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
(21.7.2007)
Číst celý článek...
Deo gratias...
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
(9.7.2007)
Číst celý článek...
Jan Hus...
Nejznámějším českým církevním reformátorem je bezesporu někdejší mistr pražské university, kněz Jan Hus.
(6.7.2007)
Číst celý článek...
Cyril a Metoděj - patroni Evropy
První světci našeho národa. Bratři ze Soluně, věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj.
(5.7.2007)
Číst celý článek...
Z historie jihlavských poutí
Výstavbě královského města Jihlavy předcházela stejnojmenná ves stojící při brodu přes řeku Jihlavu. Díky vyjímečné poloze na Haberské stezce a na hranicích Čech a Moravy byla ves i střediskem farního obvodu. Již před rokem 1233 tady stál farní kostel sv. Jana Křtitele...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Poutě a léto...
Už od prvního století měli křesťané v neobyčejné úctě hroby mučedníků. Přicházeli k nim a zde se modlili za přímluvu mučedníků u Božího trůnu...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Jak komunisté slavili Boží Tělo...
Svátek Božího Těla byl jedním z prvních, na které si počátkem padesátých let hodlal nastupující komunistický režim důkladně posvítit. Na stolech církevních tajemníků narůstaly stohy zpráv a hlášení informátorů o konání průvodů Božího těla na venkově Vysočiny.
(25.6.2007)
Číst celý článek...
Stěhování pomníku z Jihlavy do Hlinska
V každém městě kraje lze spatřit nějaký ten pomník. Jeden obrůstá zelení v parku, jiný šedne na náměstí, přičemž nemálo pomníků již dávno bylo zlikvidováno či roztaveno. Není ovšem mnoho takových pomníků či soch, které za dobu své existence zdobily náměstí či ulice dvou měst.
(23.6.2007)
Číst celý článek...
Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
(30.4.2007)
Číst celý článek...
Mor...
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
(27.4.2007)
Číst celý článek...
Popeleční středa...
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Silentium...
Vzpomínám si, jak jsem kdysi jako malý ministrant u svatého Jakuba jednou dostal na dva týdny "dištanc" za opakovaný hlasitý smích v sakristii před bohoslužbou. Na stěnách tam totiž tehdy všude visely přísné barevné nápisy: "SILENTIUM - TICHO".
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Dnes je čtvrtek 10. říjen
(27. září kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 10. 10.:
Neděle dvacátá po Svatém Duchu Sv. Františka Borgiáše, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 27. 9. (10. 10.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: