Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
11.12.: Policisté v průběhu adventu upozorňují na rizika spojená s vánočními svátky

11.12.: Od tajemného pohybu oltářního křížku v Číhošti uplynulo již pětasedmdesát let

11.12.: Havlíčkobrodské muzeum připomíná, jak vánoční svátky slavili naši předci

11.12.: Dukovany zmodernizovaly stanice surové vody, splnily další krok k dlouhodobému provozu elektrárny

10.12.: Policisté zachránili život mladého muže, který chtěl spáchat sebevraždu

10.12.: Okresní sdružení České lékařské komory ocenilo profesora Maxmiliána Kašparů titulem Vynikající lékař Pelhřimovska

10.12.: Naděje pro ohrožené hrošíky liberijské – v zoologické zahradě v Jihlavě se narodilo mládě

10.12.: Ladovy Vánoce: lití olova, zdobení perníčků, vůně jitrnic

10.12.: Farmářský a řemeslný jarmark v sobotu v Novém Městě na Moravě

10.12.: Dialýza v nemocnici v Třebíči je zmodernizovaná. Přípravu dialyzačních roztoků zajišťuje systém automatického centrálního míchání

7.12.: Kojná korunního prince Rudolfa pocházela z Luk nad Jihlavou

6.12.: Výstava fotografa Antonína Vystrčila zachycuje zimu na obrázcích Josefa Lady i Trnkovo dioráma Svatba broučků

6.12.: Vánoční stromek v pelhřimovském muzeu rekordů je vytvořený z 1512 kapřích šupin

6.12.: Starý Brněnský most v Jihlavě je po opravách zprůjezdněný

6.12.: Infocentrum v elektrárně v Dukovanech o druhém a třetím adventním víkendu připravilo vánoční prohlídky s tvořením a Ježíškovu poštu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn fekáliemi!
Sdílet článek
V letech 1980-1990 jsem byl členem Československé strany lidové (ČSL), kterou v roce 1919 zakládali již oba moji dědové. Byla to po dlouhých 41 let jediná nekomunistická partaj v této zemi, která na na naší, venkovské, úrovni byla stranou zarytých antikomunistů, kněží bez "souhlasu", lidí prošlých komunistickými lágry, rozkulačených sedláků i pevných, zásadových venkovských "palic", tedy nikým nezlomitelných starých katolíků...
Nemálo chvil jsme za ta léta strávili - a to už od bujarého mládí - kvůli tomu po výsleších na StB. Věděli jsme vždy ale přesně, kdo je kdo: Na jedné straně nenáviděný bolševický režim, na té druhé my!
Tvrdé prozření přišlo v roce 90 s Josefem Bartončíkem (o němž ostatně nikdo z nás na JM nepochyboval, kdo vlastně je, už dávno) a s Havlovou jednoaktovkou, kdy Vladař teatrálně "odhalil" v den prvních svobodných voleb Bartončíkovo angažmá u StB.
Vystoupil jsem tehdy se smíšenými pocity z poplivané strany, jíž prošli nejen oba moji zmínění dědové, ale i oba moji rodiče - a všichni moji předkové i příbuzní, kam se člověk až do roku 1919 podíval...
V dobách Oposiční smlouvy jsem po létech vstoupil do politiky znovu. Právě po Sarajevu, a právě proto!
Můj názor, že nestačí nadávat u flašky, ale je třeba něco sám udělat, jsem se tehdy rozhodl ověřit praxí, a to kde jinde, než v "pravicové" ODS.
A praxe prokázala, že to do jisté míry jde! Začali jsme tažení proti komunistům v jihlavské ODS, a současně s tím i proti pijavicím přissátým na veřejné rozpočty. (Mnozí z těch dnešních pijavic, radních i primátorů, byli tehdy nadšeně na naší straně.)
Když byl v roce 2010 těsně před volbami zákeřně zlikvidován dlouholetý jihlavský předseda, kamarád a slušný člověk Radek Vovsík (na zakázku zevnitř jihlavské ODS), viděl jsem, že boj o peníze, prebendy a zakázky je věčný. S kmotry lze vyhrát možná bitvu, ale nelze vyhrát celou válku.
A tak se i nakonec stalo.
Neznamená to ale, že nemá, nemělo a nebude mít smysl politiku dělat a pokoušet se ji změnit - dále trvám na tom, že sedět jen pasivně u piva je obrovskou chybou, která se může nakonec vymstít nám všem.
Jen je po jisté době třeba ty vyčerpané idealisty a bojovníky střídat!

(Musím ještě dodat, že mi bylo velikou ctí poslední rok spolupracovat v ODS s tak principiálními a pevnými lidmi i přáteli, které bych už po létech zkušeností v politice rozhodně nehledal: Jan Tesař, Michal Zigl, František Strnad, Erich Janderka, Ivo Strejček a další a další jsou mi důkazem, že politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn většinově fekáliemi.)
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je čtvrtek 12. prosinec
(29. listopad kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 12. 12.:
Třetí neděle adventní - Gaudete
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 29. 11. (12. 12.):
Mč. Paramon a s ním 370 dalších; mč. Filumen Ankýrský; ct. Akakios Sinajský

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: