Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.10.: Z policejního deníku: opilý muž napadal svoji matku; zloděj se vloupal do chatky, ukradl třeba propanbutanové lahve

25.10.: Svatý Martin na bílém koni do Jihlavy nepřijede

25.10.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě se připojuje ke kampani Movember; i letos nabídne bezplatné vyšetření prostaty a veřejnou holírnu

25.10.: Jakub Marek: Podzemí češtiny skrývá souvislosti, které nám pomohou pochopit svět i sebe sama

25.10.: Blíží se Dušičky, otevírací doba na hřbitovech i u krematoria je pro veřejnost prodloužená

24.10.: Z policejního deníku: řidič po bouračce z místa nehody utekl; agresivní opilec skončil na záchytce

24.10.: V Malátově ulici v Jihlavě je nová pamětní deska

24.10.: Přednáška Co přinesl obchvat představí rudní mlýn na Stříbrném potoce a pracovní tábor Štrauchovna u Havlíčkova Brodu

24.10.: Policie hledá bílé nákladní auto značky MAN, po střetu s chodcem, který zemřel, má poškozenou levou přední část vozu

24.10.: Neznámý řidič srazil v noci na silnici I/38 mezi Stonařovem a Dlouhou Brtnicí chodce, ten zemřel; policie hledá svědky

23.10.: Zoologická zahrada v Jihlavě odchovala dvaadvacet mláďat irbisů; dnes mají svátek

23.10.: Výstava obrazů Ladislava Šauera v hale zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem

23.10.: Pamětní deska v Havlíčkově ulici připomene jihlavského rodáka a vlastence Jindřicha Kartůska

22.10.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z auta věci za 70 tisíc; žena z Třebíčska odešla z domova, nalezena byla ve Velkém Meziříčí

22.10.: V jihlavské nemocnici budou od pondělí zakázané návštěvy; výjimku mají pacienti v paliativní péči a dětské oddělení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Sdílet článek
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
image-1
Nikde ta nechutná dnešní sterilita s klimatisacemi a páchnoucí "voňavou" chemií, kdepak. Na každém stole jen přetékající popelníky, plné klávesnice nejdříve Consulů, pak "dvaosmšestek", popela a vylitého kafe; neopakovatelná vůně těch starých dřevěných pořadačů a ohlazených stolů pamatujících ještě 40. léta. A do nočních hodin hřející žluté teplé světlo obyčejných žárovek v lampách na stolech, paprsků klopotně prorážejících hustou mlhu, nezbytný to produkt hektického duševního nasazení.
Když se řekne "noviny, redakce, žurnalistika", je to přesně toto prostředí. Stejně tak, jako když řeknu slova politik, sekretariát či schůze.
Dnes?
Sterilní redakční "pitevny", kde pod modrým svitem jedovatých diod vysedávají po celé dny pobledlé absolventky humanistických pavěd, jimž pohonnou hmotou jsou čaje a zhusta i jedna technická plodina, z níž naši ještě předci dělali provazy. A naprosto stejně tak vypadají sekretariáty stran, jejich schůze, kongresy, sjezdy.
Ostatně i proto se nic dnes už nedá přečíst, aniž by tam člověk nenašel nejméně pět věcných, stylistických a pravopisných chyb. V takovém prostředí už totiž asi nemůže vzniknout nic, kromě povinného denního pensa halabala splácaných řádků. A totéž platí o politice: Prázdnota, faleš, kýč, neumětelství.
Díky Bohu ale dodnes existuje pár výjimek. A jsem rád, že ten jeden vzácný exemplář již dnes skoro vyhynulého našeho druhu, bude v politice vidět i nadále!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je úterý 26. říjen
(13. říjen kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 26. 10.:
Úterý po neděli dvacáté druhé po Svatém Duchu Sv. Evarista, papeže a mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 13. 10. (26. 10.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: