Pobodání jedovatým hmyzem
V našich podmínkách se setkáváme s bodnutím vosami, sršni, včelami, vzácněji čmeláky.

Jed těchto živočichů slouží k jejich obraně. Účinek jedu na lidský organismus může být několikerého druhu.

Toxický účinek je efekt jedu na lidský organismus přímo zprostředkovaný složkami jedu. Vede k bolesti, otoku a zarudnutí v okolí vpichu. Tento projev může trvat cca 1-2dny, může dosahovat i větších rozměrů. Tento účinek jedu člověka obvykle neohrožuje na zdraví a na životě a nevyžaduje žádné lékařské ošetření.

Výjimkou je vystavení velkému množství jedu – toxická dávka vosího či včelího jedu je pro dospělého několik set až tisíc žihadel, pro dítě dle velikosti přibližně o řád méně (sršní jed je považován za méně toxický, včelí pak nejvíc). Takovéto toxické dávky mohou vyvolat poškození svalů, ledvin, poruchu srážlivosti krve i smrt. Dále člověka ohrožuje otok v oblasti dýchacích cest při pobodání v oblasti úst a krku.

V těchto případech je lékařské vyšetření zapotřebí a mnohdy je vhodná observace (sledování) a případně i léčba na lůžkovém oddělení nemocnice.

V rámci ošetření běžného bodnutí je vhodná dezinfekce ranky, v případě bodnutí včelou šetrné odstranění žihadla – optimálně ihned, je třeba nestlačit jedový váček na konci žihadla. K potlačení nežádoucích projevů jsou vhodné chladné obklady, lokální antihistaminika (např. Fenistil gel) ev. celková antihistaminika (Dithiaden, Claritine, Zyrtec, Zodac, Flonidan, Xyzal…).

V některých případech může být lokální reakce většího rozsahu a trvat více dní. Tehdy mluvíme o lokální alergické reakci. Pokud však nenásleduje rozvoj celkové alergické reakce, nevyžaduje tato reakce žádná zvláštní opatření a léčba je stejná jako u mírnější lokální reakce, akutní lékařské ošetření není nutné.

Celková alergická reakce je účinek jedu zprostředkovaný nepřiměřeně silnou reakcí lidského těla na cizorodou látku. Není tedy příliš závislá na množství jedu. Jedná se o reakci, která může člověka velmi rychle ohrozit na životě.

Projevy alergické reakce jsou různé. Nejčastější jsou kožní reakce: objevuje se vyrážka, často vzhledu kopřivky, na nejrůznějších místech celého těla, často velmi vzdálených od místa bodnutí. Vyrážka silně svědí. Častý je otok a zarudnutí uší a kůže v obličeji, otok víček. Dalšími projevy může být zarudnutí a pálení očních spojivek, svědění nosu, rýma, kýchání či pocit ucpaného nosu. Otoky rtů a sliznic úst a hrdla. K dechovým potížím patří ztížené dýchání (obvykle ve výdechu), pískání, dušnost. Mohou se objevit bolesti břicha, zvracení a průjem. Nejzávažnější formou alergické reakce je alergický (anafylaktický) šok. Jedná se o situaci bezprostředně ohrožující život nemocného, často během několika minut. Projevuje se celkovou slabostí až kolabováním, opocenou začervenalou kůží, zrychleným špatně hmatným tepem. Často v kombinaci s dalšími projevy alergie. Pokles krevního tlaku vede k selhání krevního oběhu. Alergická reakce se může postupně stupňovat.

Léčbu alergické reakce je vhodné zahájit již před transportem pacienta k lékaři. Pacienti, kteří již alergickou reakci prodělali, by měli stále u sebe nosit „pohotovostní balíček“, který obvykle obsahuje tabletu antihistaminika (viz výše) a kortikoidu (např. Prednison), popřípadě protiastmatické inhalační léky (např. Ventolin). Tyto léky je třeba nemocnému ihned podat. Pacienti s těžkými formami alergických reakcí mají být vybavení „adrenalinovým perem“. Jedná se o jednoduše aplikovatelnou injekci, určenou k snadnému použití laiky. Aplikuje se po odstranění pojistky jednoduchým přitlačením pera obvykle na vnější stranu stehna, možno i přes oblečení (pozor na obsah kapes). Aplikaci provedeme vždy při podezření na rozvoj reakce. Pacient i jeho blízcí by o použití pera měli být důkladně poučeni.

Pokud postižený jedinec o své alergii neví a léky nemá, podáváme celková antihistaminika (v tabletě či kapkách) a pacienta co nejrychleji transportujeme k lékaři – v případě těžší reakce (dechové potíže, šok...) neváháme volat rychlou záchranou službu.

Každý pacient, který prodělal alergickou reakci, by měl bez prodlení vyhledat lékaře. Většinou je vhodné krátké sledování v nemocnici.

Bodnutí nejedovatým, krev sajícím hmyzem

Poměrně často v letních měsících dochází k „reakcím“ na bodnutí krev sajícím hmyzem. Můžeme pozorovat větší otok a zarudnutí v okolí ranky po sátí hmyzu. Jedná se obvykle o zánětlivou reakci na látky a mikroby přenášené na sacím ústrojí hmyzu. V některých případech může dojít k rozšíření bakteriální infekce podkožím, vzniku takzvané flegmóny. V mírnějších případech jsou vhodné chladné obklady, lokální aplikace antihistaminik (Fenistil…), mast s obsahem ichtamolu („černá mast¨, Ichtoxyl), lokální desinfekce (Betadine …). Při rozvoji větší reakce a podezření na infekci jsou vhodná antibiotika.

Častou spekulací při větší lokální reakci je infekce borreliózou, přenos borelií krev sajícím hmyzem (komáři, muchničky, ovádi apod.) však nebyl nikdy prokázán. Boreliózu tedy přenáší prokazatelně pouze klíšťata.

použitá literatura: > www.alergieimunita.c…

Thon, V., Jak na bodnutí hmyzem a reakci na alergen? , Interní Med. 2010; 12(6): 330–332,