Vilém Souček nebyl rodákem z Velkého Meziříčí, narodil se 15. prosince 1895 v Horních Borech v domě číslo popisné 4 jako syn rolníka Jana Součka, jenž byl synem rolníka Jana Součka a jeho ženy Marie rozené Sýkorové. Matkou Viléma byla Anastázie, dcera Bartoloměje Brabce z Horních Borů a jeho manželky Anny rozené Kolumbové. Vilém měl dva bratry, Jana a Jaroslava, a sestru Albínu. Jan převzal rodinné hospodářství v Horních Borech. Jaroslav se vyučil řezníkem a Vilém obchodním příručím.

Před válkou pobýval v Kloboukách u Brna a do války šel se 14. zeměbraneckým pěším plukem. Rukoval 15. března 1915 do Hallu v Tyrolích a na frontu odešel 28. dubna 1915. Bojoval na ruské frontě a 7. června 1916 v Lucku padl do ruského zajetí. Umístěn byl do Smolenska, kde pracoval jako kočí u gubernátorské správy. V zajetí pobyl necelé dva roky a 28. února 1918 nebo 21. března 1918 vstoupil (přihlásil se už 1. března 1917) do československých legií, konkrétně k 5. střeleckému pluku, který nesl jméno Pražský T. G. Masaryka. S ním se pak podílel na obraně magistrály v úseku Barnaul –Tomsk.

Jeho pluk odjel z Ruska na lodi Amerika. Ta z Vladivostoku vyplula 23. dubna 1920 a v Terstu zakotvila 7. června 1920. Vilém byl demobilizován 19. listopadu 1920. Po válce si ve Velkém Meziříčí otevřel svůj vlastní obchod se sklem, porcelánem a kuchyňským nádobím, který se později změnil na obchod se zbožím smíšeným a koloniálním (dům v Dalimilově ulici číslo popisné 85 koupil od židovské obchodnice Charlotty Fischerové). Dnes tu provozuje obchod s módním zbožím jeho vnučka Marie Babáková.

V Brně u sv. Tomáše se 7. června 1924 oženil s dvacetiletou tovární úřednicí z Velkého Meziříčí Blaženou, dcerou malířského mistra Ignáce Kupky a jeho ženy Antonie rozené Pokorné z Dolní Bobrové. O rok později se jim narodil syn Vilém.

Úspěšný obchodník nakoukl i do místní politiky. V dubnu 1938 byl za národní socialisty zvolen do městského zastupitelstva a stal se druhým náměstkem starosty P. Františka Procházky. Ve funkci skončil v roce 1940. Po dobu druhé světové války byl internován. Hned po válce se stal místopředsedou MNV a v roce 1946, po parlamentních volbách, byl zvolen starostou města Velké Meziříčí. Ve funkci pak skončil v po únorovém převratu v roce 1948. Zemřel 21. října 1968.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…