Náhrobek je pokrytý nečistotami, usazenými prachovými depozity a rozsáhlým biologickým napadením. Hlavním poškozením je degradace povrchu omítky a ztráta soudržnosti materiálu omítky. Dochází tak ke tvorbě prasklin a trhlin a v lokálních částech architektury i k rozsáhlejším úbytkům modelace.

Antonín Kallab se narodil ve Velkém Meziříčí 3. ledna 1812. Je uváděn jako podnikatel a moravský vlastenec. Ve Velkém Meziříčí byl spolumajitelem továrny na zpracování sukna. V roce 1850 byl Antonín Kallab zvolen starostou města a ve funkci vydržel celých dvacet let. Během svého funkčního období musel v roce 1866 čelit choleře, kterou do města zavlekli vojáci. Situaci zvládl na výbornou a vysloužil si tak Zlatý záslužný kříž z rukou císaře Františka Josefa. Antonín Kallab zemřel 5. března 1893 na brightovu nemoc – onemocnění ledvin.

V hrobě na Moráni je pochován i Antonínův syn Valerián, který se ve Velkém Meziříčí narodil 10. dubna 1840. Vystudoval práva a v roce 1875 se usadil v Novém Městě na Moravě. V roce 1887 přenesl svoji právnickou praxi do rodného města. V Novém Městě se do historie zapsal tím, že stál u zrodu dobrovolného hasičstva. Ještě za svého působení v Novém Městě vstoupil do politiky, stal se členem Moravské národní rady a byl zvolen do Moravského zemského sněmu. Valerián Kallab zemřel ve Velkém Meziříčí 8. listopadu 1902, kdy jej ranila mrtvice. Jeho synem byl rektor Masarykovy univerzity Jaroslav Kallab.

Na Moráni v rodinném hrobě je pohřben i starší ze synů Valeriána Kallaba Adolf (narodil se v Novém Městě na Moravě 17. srpna 1876), který měl po otci převzít právnickou praxi ve Velkém Meziříčí, bohužel ovšem zemřel rok před svým otcem, 16. února 1901 jej skolila tuberkulóza. Valerián Kallab měl ještě dva syny, a to Valeriána a Viléma.

Také zde svůj věčný spánek spí manželka Antonína Kallaba Anna rozená Plachetková ze Žďáru nad Sázavou. Zemřela 29. srpna 1885 na infarkt.