V ZOO Tábor žijí dva lvi pustinní, samec Simba a lvice Luena. Na začátku listopadu je doplní druhý lví pár, který obydlí druhý nově postavený výběh se zázemím. Samec Gandalf, který se stane novým obyvatelem táborské zoo, je výjimečný svou bílou barvou, která však není projevem albinismu. Za jeho zbarvení může genetická mutace, která způsobuje ztrátu kožního pigmentu. Tato genetická změna se nazývá leucismus a je extrémně vzácná. Bílí lvi žijí ve volné přírodě jen zcela výjimečně a pouze na jediném místě na světě – v oblasti Timbavati sousedící s Krugerovým národním parkem v Jihoafrické republice. Podle organizace Global White Lion Protection Trust jich ve volné přírodě žije méně než dvacet.

Lvi obývají stepní, lesostepní a polopouštní oblasti převážně východní a v menší míře i západní subsaharské Afriky v počtu 20 až 30 tisíc kusů (nejnižší odhady hovoří o pouhých deseti tisících). Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. Jejich nejčastější kořistí jsou velcí savci, především kopytníci. Většinou loví samice, samci se lovu účastní jen výjimečně. Ačkoliv loví samice, přednostní právo na ulovenou kořist má vždy dominantní samec.

U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Hlavní role hřívy spočívá v rozpoznání „kvality samce“. Její velikost a zbarvení je znamením kondice, přičemž se zdá, že lvi vnímají tmavou barvu jako signál dominance. Hříva také chrání hrdlo samce v boji s jiným lvem. Většinu dne odpočívají, dokážou prospat až 20 hodin denně. Lvi se páří v jakémkoliv ročním období. V průběhu páření, které trvá několik dní, kopuluje pár pravidelně dvacetkrát až čtyřicetkrát denně. Tento druh je zařazen na seznam CITES. Na listině ohrožených druhů IUCN je africká subpopulace označená jako zranitelná, indická subpopulace jako ohrožená.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je v říjnu pro veřejnost otevřená každý den od devíti do 17 hodin.

Foto lva Simby: Martin Ondruch