S motivem zvěře se můžeme setkat u běžných věcí denní potřeby, jako je tomu u empírového hrnečku z pozůstalosti velkomeziříčské malířky Zdenky Vorlové Vlčkové, který je ozdoben motivem zpodobňujícím jelena ve skoku. Byl vyroben v porcelánce Březová u Karlových Varů v letech 1846-1853. Námětem troubícího jelena a pasoucí se laně je ozdobena také hlavička porcelánové dýmky z počátku 20. století.

Mezi loveckými puškami nalezneme v depozitáři například kulovnici z dílny Matyáše Novotného ze severočeských Litoměřic, který patřil k předním puškařům první poloviny 19. století. Pažba je vyrobena z ořechové kořenice, hlaveň z damaškové oceli. Puška je zdobena motivy orla, ležící a utíkající laně a ležícího jelena.

V souvislosti se zbraněmi nesmíme opomenout ani lovecké tesáky. Ty měla z počátku právo nosit pouze šlechta a pravodatní vyučení myslivci, kteří se zabývali lovem a péčí o zvěř. V muzejních sbírkách je zapsán například tesák s pochvou a závěsným řemenem pocházející z konce 19. století. V tomto případě je bohatě zdobená jak sama zbraň, tak i kování na kůží potažené pochvě. Rukojeť je vyrobena z rohoviny, mušle má podobu odlitku znázorňujícího štvanici na jelena, záštita je pak zakončena kančí a laní hlavou. Kování na pochvě je dekorováno rostlinným motivem, lesním rohem, tesákem či motivem lovecké brašny. Jelikož tesák býval nošen na levém boku v závěsu přes pravé rameno, je opatřen také 120 cm dlouhým závěsným řemenem.

V evidenci sbírkových předmětů nalezneme také různé typy prachovnic, tedy nádob na střelný prach. Jedna z nádob je hruškovitého tvaru se závitem, kde je zašroubovaná násypka. Přední strana prachovnice je ozdobena vytlačeným loveckým motivem v podobě myslivce s puškou a se dvěma psy, vše je navíc doplněno rostlinným motivem.

Kromě trojrozměrných předmětů jsou součástí našich sbírek také historické fotografie. Na jedné z nich je zachycen myslivecký spolek ve 20. letech minulého století na nádvoří velkomeziříčského zámku. Další z fotografií pak pochází z 21. října 1904 z nedalekých Martinic. Na ní si můžeme prohlédnout majitele zámku Rudolfa Lobkovice, jeho choť Frederiku či rakousko­‑uherského politika Ottu Serényiho, který byl švagrem Františka Harracha.

Dravci
S tematikou lovu úzce souvisí také lovečtí dravci, kteří bývali předmětem daru či drahého nákupu. Původně tento způsob lovu sloužil k opatření potravy, v období středověku představoval spíše zábavu pro šlechtu. V současné době se sokolnictví považuje za součást lovecké tradice. Díky sbírce Rudolfa Divíška, kterou muzeum zakoupilo v průběhu 20. a 30. let minulého století, nalezneme v prostorách otevřeného depozitáře řadu loveckých dravců. Nechybí mezi nimi například sokol stěhovavý aranžovaný s ukořistěným holubem či samec jestřába evropského, kterého ulovil lesní Ambrož v Borech 14. června 1925.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…